a 2024

Analýza variability délky cyklu u pacient-specifických hiPSC kardiomyocytů

KRÁL, Martin; Olga ŠVECOVÁ; Štefan ZELENÁK; Jiří PACHERNÍK; Tomáš BÁRTA et al.

Základní údaje

Originální název

Analýza variability délky cyklu u pacient-specifických hiPSC kardiomyocytů

Název anglicky

Analysis of cycle length variability in patient-specific hiPSC cardiomyocytes

Vydání

51. pracovní konference Komise experimentální kardiologie, 2024

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/24:00137374

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

variabilita délky cyklu, pacient-specifické hiPSC kardiomyocyty

Klíčová slova anglicky

cycle length variability; patient-specific hiPSC cardiomyocytes
Změněno: 7. 11. 2024 10:18, doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: U pacienta s idiopatickou fibrilací komor (iVF) a jeho sestry s diagnostikovanou katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií (CPVT) byla nalezena dosud funkčně nepopsaná varianta p.Y4734C v genu pro ryanodinový receptor typu 2 (RYR2). Pro zkoumání potenciálně arytmogenního vlivu této varianty byly připraveny pacient-specifické kardiomyocyty derivované z lidských indukovaných pluripotentních buněk (hiPSC-CM) od probanda s iVF (2 linie - IF7 a IF12), sestry probanda s CPVT (CPVT) a zdravého synovce probanda bez varianty v RYR2 (WT; pouze kontrolní podmínky). Materiál a metody: Spontánní aktivita hiPSC-CM byla nahrávána pomocí techniky microelectrode array. Spontánní aktivita byla snímána za kontrolních podmínek (Tyrodův roztok 5mM K+, 37°C) a za tří postupně přidávaných proarytmogenních podmínek, tj. hypokalémie (Tyrodův roztok 3mM K+), β-adrenergní stimulace (přidáním 0,5 µM isoprenalinu; ISO) a hypertermie (40°C). Pro posouzení tendence k nepravidelnému rytmu byla vybrána metoda Poincaré grafů. Z grafů byla vypočtena krátkodobá variabilita (STV) pro posouzení variability mezi jednotlivými tepy a dlouhodobá variabilita (LTV) pro posouzení změn frekvence tepů za jednotku času. Hodnocena byla také délka cyklu (CL). Jelikož neměla naměřená data normální rozložení, byly použity neparametrické statistické testy a výsledky jsou zobrazeny jako medián a mezikvartilové rozmezí (IQR) z n vzorků. Výsledky: IF7 a CPVT se vykazovali signifikantně delší CL za kontrolních podmínek než WT a IF12. Za kontrolních podmínek měl WT signifikantně nižší STVCL než IF7 a CPVT. U LTVCL měl opět WT obecně nižší hodnoty, ale signifikantně pouze vůči IF7 (P˂0,05). Při kombinaci všech tří proarytmogenních faktorů bylo pozorováno u IF7, IF12 i CPVT statisticky významné snížení CL (P˂0,05). U IF7 došlo ke zvýšení STVCL pouze za hypokalémie (P˂0,05). U IF12 došlo ke zvýšení STVCL i LTVCL ve všech situacích postupného navyšování arytmogenních faktorů (P˂0,05). CPVT vykazovalo zvýšené STVCL i LTVCL za hypokalémie (P˂0,05). Závěr: WT vykazoval v kontrolních podmínkách pravidelnější rytmus, než IF7 a CPVT. Jako nejvíce proarytmogenní se jevila hypokalémie a nejvíce nepravidelností v rytmu se objevovalo u linie IF12. Provedená pilotní analýza tedy poukazuje na závažnost patologie u probanda s iVF. Nesourodé výsledky u obou jeho testovaných linií IF7 a IF12 však vyžadují další analýzu.

Anglicky

We conclude that WT showed a lower short-term variability of CL than IF7 and CPVT. The most proarrhythmic was hypokalemia and the highest variability was observed in IF12 during hypokalemia.

Návaznosti

MUNI/A/1547/2023, interní kód MU
Název: Analýza (dys)funkce: od molekul k živému organismu
Investor: Masarykova univerzita, Analýza (dys)funkce: od molekul k živému organismu
NU22-02-00348, projekt VaV
Název: Funkční hodnocení genetických variant u případů klinicky „skutečné“ idiopatické fibrilace komor: in vitro a in silico modelování s cílem odhalit arytmogenní mechanismus
Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Funkční hodnocení genetických variant u případů klinicky „skutečné“ idiopatické fibrilace komor: in vitro a in silico modelování s cílem odhalit arytmogenní mechanismus, Podprogram 1 - standardní