2024
Bedřich Bělohlávek (1902–1991) : ve stopách Zdeňka Nejedlého
SPURNÝ, Lubomír a Helena SPURNÁZákladní údaje
Originální název
Bedřich Bělohlávek (1902–1991) : ve stopách Zdeňka Nejedlého
Název anglicky
Bedřich Bělohlávek (1902–1991) : in the Footsteps of Zdeněk Nejedlý
Autoři
SPURNÝ, Lubomír a Helena SPURNÁ
Vydání
Hudební věda, Praha, Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, 2024, 0018-7003
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.200
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/24:00137686
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
001387941400003
EID Scopus
2-s2.0-105026185557
Klíčová slova česky
Bedřich Bělohlávek; Zdeněk Nejedlý; meziválečná hudební publicistika; vydavatelství Dobrá edice; působení v exilu; propagace české hudby
Klíčová slova anglicky
Bedřich Bělohlávek; Zdeněk Nejedlý; interwar music journalism; publishing house Dobrá edice; the life in exile; promotion of Czech music
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 19. 1. 2026 06:48, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil, Ph.D.
V originále
Jedním z Čechoslováků, jejichž cesta po vzniku protektorátu vedla přes Francii do Velké Británie, kde nakonec našli doživotní domov, byl i význačný mezi válečný hudební publicista a vydavatel Bedřich Bělohlávek. Mimo vlast žil od roku 1937, kdy odešel do Bulharska. Zde začal Bělohlávek po začátku války spolupracovat s exilovou vládou v Londýně a zapojil se do odbojových akcí. Už během války začala jeho spolupráce s českým i anglickým vysíláním BBC. Ač jeho hlavním zaměstnáním byla po roce 1951 práce v knihkupectví, až do vysokého věku organizoval koncerty a jiné hudební akce ve spolupráci s krajanskými organizacemi a spolky. Studie se zaměří na jeho působení v meziválečném Československu, kde Bělohlávek platil za „enfant terrible“ hudební potažmo umělecké publicistiky, v níž se projevoval vysokou mírou společenské angažovanosti a volbou „osobních“ témat. Jako žák předního českého muzikologa Zdeňka Nejedlého se zapojoval do dobových sporů o české hudbě. Jeho publicistické stati o hudbě z 20. – 30. let i dvě muzikologické práce (Jaroslav Jeremiáš. Doba – život – dílo, 1935; Masaryk a hudba, 1936) dokládají závislost na Nejedlého myšlení, které prolongoval a uzpůsoboval publicistické zkratce. Ve studii ukážeme Bělohlávka jako typického zástupce staršího chápání modernismu v české hudbě, nerozlučně spjatého s obrozeneckým nacionalismem, jehož hlavními tématy byla „českost“ hudby, význam Bedřicha Smetany pro stávající a budoucí generace skladatelů, negativní postoj k Dvořákovi a Janáčkovi a kritika hudební avantgardy.
Anglicky
One of the Czechoslovaks whose journey after the establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia led through France to Great Britain, where they eventually found a lifelong home, was the significant interwar music journalist and publisher Bedřich Bělohlávek (1902–1991). He had lived outside his homeland since 1937, when he went to Bulgaria. Here Bělohlávek began to cooperate with the Czechoslovak exile government in London, and took part in resistance actions. During the war, his cooperation with the Czech and English BBC broadcasting began. Although his main job after 1951 was working in the bookstore, until his old age he organized concerts and other musical events in cooperation with compatriot organizations and associations. The article will focus on his activities in inter-war Czechoslovakia, where Bělohlávek was considered the “enfant terrible” of art journalism, showing a high degree of social involvement and a choice of topics very personal to him. As a student of the leading Czech musicologist, Zdeněk Nejedlý, he was involved in many contemporary discussions about Czech music. His writings about music from the 1920s and 1930s, and two musicological works (Jaroslav Jeremiáš. Doba – život – dílo [Jaroslav Jeremiáš. Time – Life – Work], 1935; Masaryk a hudba [Masaryk and Music], 1936), show dependence on Nejedlý’s thinking, which he prolonged and adapted to journalistic style and editing. In the article, we will show Bělohlávek as a typical representative of the developmentally older interpretation of modernism in Czech music, inextricably linked to revivalist nationalism, whose main themes were the “Czechness” of music, emphasizing the importance of Bedřich Smetana for current and future generations of composers, negative assessment of Antonín Dvořák and Leoš Janáček, and criticism of the musical avant-garde.
Návaznosti
| MUNI/A/1334/2023, interní kód MU |
|