k 2024

Konformní výklad pre-existujících mezinárodních smluv jako vnější projev jednoty unijní práva (a jeho limity)

ROHOVÁ, Iveta

Základní údaje

Originální název

Konformní výklad pre-existujících mezinárodních smluv jako vnější projev jednoty unijní práva (a jeho limity)

Název česky

Konformní výklad pre-existujících mezinárodních smluv jako vnější projev jednoty unijní práva (a jeho limity)

Autoři

ROHOVÁ, Iveta

Vydání

Rovnost při výkladu a uplatňování práva EU, 2024

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Klíčová slova česky

mezinárodní smlouvy uzavřené členskými státy EU, výklad mezinárodních smluv, eurokonformní výklad, mezinárodní právo soukromé, smlouvy o právní pomoci, výstavbové prvky a stěžejní principy unifikované úpravy EU
Změněno: 9. 12. 2024 02:23, Mgr. Iveta Rohová

Anotace

V originále

Mezinárodní smlouvy uzavřené členskými státy se státy třetími v době před přistoupením daného členského státu k EU, případně před vznikem pravomoci EU v dotčené oblasti (tzv. "pre-existující mezinárodní smlouvy") se nestávají součástí unijního práva a v zásadě by jím ani neměly být dotčeny. Zásada respektování dřívějších mezinárodních závazků členských států a nevměšování se do záležitostí jiných států je přesto relativizována. Článek 351 (pododst. 2) SFEU stanoví závazek členských států přijmout všechna vhodná opatření k odstranění případné neslučitelnosti takové mezinárodní smlouvy s právem EU. Vhodnými prostředky se přitom dle Soudního dvora rozumí především změna výkladu předmětné mezinárodní smlouvy, a to v podobě a v rozsahu, v jakém umožní aplikaci mezinárodní smlouvy v souladu s unijním právem. Není-li to možné, přichází na řadu změna mezinárodní smlouvy, anebo pozastavení jejího uplatňování či její vypovězení. Předmětem tohoto příspěvku je zvláště pozice starších mezinárodních smluv v oblasti mezinárodního práva soukromého v právu EU. Unijní legislativa v této oblasti v rámci přechodných a závěrečných ustanovení každého z předpisů pravidelně obsahuje zvláštní úpravu ve vztahu k této kategorii smluv. Uplatní se přitom obecné pravidlo, vycházeje ze zásad mezinárodního smluvního práva i článku 351 SFEU, že smlouvy, jejichž smluvní stranou jsou také třetí státy, zůstávají unijním legislativou nedotčeny. Naopak smlouvy uzavřené výlučně mezi členskými státy se v rozsahu působnosti unijní legislativy nadále nepoužijí (výjimkou představují smlouvy, či jen jejich části, z hlediska předmětu regulace zvláštní; z titulu své speciální povahy mají tyto přednost před nařízeními). I přes uvedená, jasně daná a mezinárodní závazky respektující pravidla, nachází Soudní dvůr cestu, jak pravidla obsažená v unijní legislativě upřednostnit ve vztahu k třetím státům. V případech C-533/08 TNT Express a C-452/12 Nipponkoa Ins. rozvinul doktrínu obecných zásad, cílů a výstavbových prvků unijní legislativy (zde konkrétně nařízení Brusel I), které je nutno respektovat za každou cenu, a to včetně případné neaplikace mezinárodní smlouvy, která by - ač jinak přednostně použitelná - byla s těmi cíli a výstavbovými prvky v rozporu. Příspěvek podrobně diskutuje limity tohoto přístupu a zároveň jeho možné rozšíření i na další oblasti mezinárodního práva soukromého a jiné obsahově kolidující mezinárodní smlouvy, zvláště ve světle nedávného rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-21/22 OP.

Návaznosti

MUNI/A/1561/2023, interní kód MU
Název: Aktuální témata a problémy mezinárodního a evropského práva
Investor: Masarykova univerzita, Aktuální témata a problémy mezinárodního a evropského práva