J 2024

Obnova krojů v brněnských městských částech

KŘÍŽOVÁ, Alena

Základní údaje

Originální název

Obnova krojů v brněnských městských částech

Název česky

Obnova krojů v brněnských městských částech

Název anglicky

Restoration of Folk Costumes in Brno Districts

Vydání

Národopisný věstník, 2024, 1211-8117

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/24:00138029

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

EID Scopus

Klíčová slova česky

Lidový kroj; obnova; pouť; Brno

Klíčová slova anglicky

Folk costum; restoration; kermesse; Brno

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2025 14:57, Mgr. et Mgr. Marie Novotná

Anotace

V originále

Obyvatelé česko-německého města Brna přestali nosit tradiční kroje v polovině devatenáctého století, a pouze několik předměstských vesnic, které zásobovaly trh místními produkty, je udržovalo jako znak kvality. Materiální doklady vymizely; nejstarší obrazové zdroje pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Pod vlivem svérázu a potřeby demonstrovat příslušnost k českému národu se v meziválečném období nosily slavnostní lidové kroje z kyjovské oblasti. V druhé polovině 20. století byl tento typ kroje rovněž nošen na poutích. V novém miléniu jednotlivé městské části vyvinuly větší úsilí o obnovu původních lidových krojů. Někdy je toto iniciováno členy folklorních souborů a nadšenci místní historie a geografie, ale v mnoha případech pochází tato aktivita od politických představitelů. Obnova lidových krojů se tak stala otázkou prestiže, což vedlo k soutěži mezi sousedními městskými částmi. Kvalita lidových krojů odpovídá úrovni úsilí o dosažení věrohodnosti a dostupnosti finančních prostředků.

Anglicky

The inhabitants of the Czech-German city of Brno stopped wearing traditional costumes in the mid-nineteenth century, and only several suburban villages supplying the market with local products kept them as a sign of quality. Material documents have disappeared; the oldest pictorial sources date from the turn of the twentieth century. Under the influence of svéráz [» peculiarity] and due to the need to demonstrate belonging to the Czech nation, festive folk dress from the Kyjov area was worn in the interwar period. In the second half of the twentieth century, this type of folk dress was also worn at kermesses. In the new millennium, individual city districts have made greater effort to restore the original folk dress ensembles. Sometimes, this is initiated by members of folk ensembles and local history and geography enthusiasts, but in many cases this activity comes from the ranks of political representatives. The restoration of folk costumes has thus become a matter of prestige, leading to competition between neighbouring city districts. The quality of the folk costumes corresponds to the level of effort to achieve credibility, and the financial resources available.

Návaznosti

MUNI/A/1486/2023, interní kód MU
Název: Nemateriální kulturní dědictví: heritizace i žitá každodennost
Investor: Masarykova univerzita, Nemateriální kulturní dědictví: heritizace i žitá každodennost