2024
Bound Variables, Person Constraints, and Distributivity in Czech: An experimental study
HOROVSKÁ, Rhiana; Radim LACINA a Mojmír DOČEKALZákladní údaje
Originální název
Bound Variables, Person Constraints, and Distributivity in Czech: An experimental study
Autoři
Vydání
Österreichische Linguistiktagung 2024, 2024
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60203 Linguistics
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
teorie vázání; distributivita; reflexivita; posesivní zájmena; lingvistický experiment; experimentální lingvistika; syntax; čeština; slovanské jazyky
Klíčová slova anglicky
binding theory; distributivity; reflexivity; possessive pronouns; linguistic experiment; experimental linguistics; syntax; Czech; Slavic
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 30. 1. 2025 11:19, PhDr. Aleš Bičan, Ph.D.
V originále
The pattern of anaphoric binding in Slavic languages is very intricate and underivable from the standard Binding Theory (Chomsky (1981) and subsequent work). Specifically, we have studied what we call “non-reflexivisation”: the occurrence of non-reflexive possessives in a local binding scenario in Czech, which is unexpected by Chomsky’s Binding Principles. We ran two experiments on separate samples of native speakers of Czech. They judged the acceptability of sentences on a scale from 1 (unacceptable) to 5 (acceptable). Both experiments were of the 2×2 factorial design, sharing the factor of +/- reflexivity, which meant that sentences either contained a reflexive or a non-reflexive possessive bound within a plural antecedent’s domain, and differing in the other factor. Experiment A (N = 67) additionally examined how the factor of overt collectivity/distributivity affects native speakers’ intuitions about the acceptability of both types of possessives. With collectivity, we expected higher ratings for non-reflexive possessives than reflexive ones, but for the distributive items the opposite. Experiment B (N = 65) used the first/third person as the second factor to test whether the acceptability of non-/reflexive binding is affected by person. We hypothesised that in the first person context, non-reflexives would be more accepted than reflexives. The hypotheses were confirmed. Our study provides new data on Czech binding in plural contexts and comes to the following conclusions. Firstly, non-reflexive possessives are preferred to reflexive ones for in-domain binding, but secondly, the first does not stand if the antecedent is in the third person or if the sentence’s proposition is overtly distributive. It follows that Czech binding patterns cannot be accounted for by traditional binding theory, which does not take grammatical person or the difference between collective and distributive interpretations into account.
Česky
Vzorec anaforického vázání ve slovanských jazycích je velmi spletitý a neodvoditelný ze standardní teorie vázání (Chomsky (1981) a další práce). Konkrétně jsme studovali jev, který nazýváme „nereflexivizací“: výskyt v češtině nereflexivních posesiv svázaných lokálně, což je vzhledem k Chomského Principům vázání nečekané. Provedli jsme dva experimenty na dvou různých vzorcích rodilých mluvčích češtiny. Ti posuzovali přijatelnost vět na škále od 1 (nepřijatelné) do 5 (přijatelné). Oba experimenty měly 2×2-faktorový design a společný faktor +/- reflexivity, který znamená, že věty obsahovaly reflexivní nebo nereflexivní přivlastňovací zájmeno svázané v doméně plurálního antecedentu. Druhým faktorem se experimenty lišily. Experiment A (N = 67) zkoumal, jak intuice mluvčích o přijatelnosti dvou typů posesiv ovlivňuje faktor očividné kolektivity/distributivity. U kolektivity jsme očekávali vyšší hodnocení pro nereflexivní posesiva než reflexivní, ale pro věty s distributivitou naopak. Experiment B (N = 65) využíval jako druhý faktor první/třetí osobu, abychom otestovali, zda přijatelnost vázání ne-/reflexiv ovlivňuje osoba. Hypotézou bylo, že v kontextu první osoby budou více přijímána nereflexiva než reflexiva. Hypotézy byly potvrzeny. Naše studie skýtá nová data o vázání v češtině v plurálních kontextech a dochází k následujícím závěrům: Zaprvé, nereflexivní posesiva jsou pro vázání uvnitř domény preferována před reflexivními, ale zadruhé, první závěr neplatí, je-li antecedent ve třetí osobě nebo není-li propozice věty viditelně distributivní. Z toho plyne, že vzorce vázání v češtině nelze popsat tradiční teorií vázání, která nebere v potaz gramatickou osobu ani rozdíl mezi kolektivními a distributivními interpretacemi.
Návaznosti
| MUNI/A/1399/2023, interní kód MU |
|