Lidové tradice jako součást kulturního dědictví

DRÁPALA, Daniel; Alena KŘÍŽOVÁ; Martina PAVLICOVÁ a Miroslav VÁLKA. Lidové tradice jako součást kulturního dědictví. 2., rozšířené a doplněné vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2024, 403 s. Etnologické studie 19. ISBN 978-80-210-9984-5.

Základní údaje

Originální název

Lidové tradice jako součást kulturního dědictví

Název anglicky

Folk Traditions as a Part of Cultural Heritage

Autoři

DRÁPALA, Daniel ORCID; Alena KŘÍŽOVÁ; Martina PAVLICOVÁ a Miroslav VÁLKA

Vydání

2., rozšířené a doplněné vyd. Brno, 403 s. Etnologické studie 19, 2024

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

ISBN

978-80-210-9984-5

Klíčová slova anglicky

Folk Traditions; Culturral Heritage; Folk Costume; Folk House; Folklorism

Štítky

Munipress

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Integrální součástí kulturního dědictví středoevropských národů se staly jevy tradiční lidové kultury. Na Národopisné výstavě českoslovanské (1895) byly položeny základy jevu označeného jako folklorismus, dále rozvíjeného a zapojovaného do společenského a kulturního života. Ve 20. století se v důsledku politického vývoje v Československu přístup k lidové kultuře měnil a česká společnost k němu zaujímala různé, často ambivalentní postoje. Publikace provádí analýzu různých forem využívání (a zneužívání) lidové kultury od doby konce 19. století po současnost, a to ve sféře folklorní (scénický folklorismus), v oblasti lidové umělecké výroby (svéráz, ULUV) a v souvislosti se stavebními projevy zahrnujícími zejména lidovou architekturu a její ochranu a revitalizaci.

Anglicky

Aspects of traditional folk culture become an integral part of cultural heritage in the Central European countries. On the Czecho-Slavonic Ethnographic Exhibition (1895) were laid foundations of phenomenon that came to be known as folklorism, which was further developed and participated in social and cultural life. In the 20th century, because of the political development consequences in Czechoslovakia, the approach to folk culture was changed. Czech society takes various, often ambivalent stance on it. The objective of this publication is to provide analysis of the different forms of use (and misuse) of folk culture, since the late 19th century to the present day. The analysis concerns the sphere of folklorism, folk art production and building manifestations, which includes especially folk architecture and its protection and revitalization.