2025
Víceúrovňová právní argumentace: proč pluralita není pluralismus
VIKARSKÁ, ZuzanaZákladní údaje
Originální název
Víceúrovňová právní argumentace: proč pluralita není pluralismus
Název česky
Víceúrovňová právní argumentace: proč pluralita není pluralismus
Název anglicky
Multilevel Legal Argumentation: Why Plurality and Pluralism Are Not the Same
Autoři
Vydání
Pravnik, Praha, Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of State and Law, 2025, 0231-6625
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Právnická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
právní pluralismus; jednota právního řádu; Soudní dvůr Evropské unie; Ústavní soud; vnitrostátní soudy; předběžné otázky
Klíčová slova anglicky
legal pluralism; unity of the legal order; Court of Justice of the EU; Constitutional Court; national courts; preliminary references
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 3. 2025 13:11, Mgr. Petra Georgala
V originále
Článek se zabývá otázkou, zda europeizace českého právního řádu vedla k nastolení právního pluralismu, tedy k heterarchii, v níž si přednost nárokuje více právních norem a poslední slovo více aktérů. Autorka se zaměřuje na rozlišení mezi pluralitou a pluralismem, přičemž tvrdí, že ačkoli český právní řád obsahuje právní normy z různých zdrojů, zachovává si svou jednotu a hierarchickou strukturu; proto nemůže být systémem pluralistickým. Na příkladech z české judikatury a s ohledem na unijní právní principy přímého účinku a aplikační přednosti autorka dokládá, že český právní řád funguje v prostředí právní plurality, nikoli však pluralismu, neboť – až na velmi vzácné výjimky – lze vždy určit, jakými právními normami se má situace řídit. Výjimky z této teze, jako např. sága československých důchodů (respektive „kauza Landtová“), jsou natolik specifické a vzácné, že nemohou zpochybnit hlavní tezi o jednotnosti českého právního řádu. Pluralita pramenů práva sice od právníků vyžaduje znalost různých právních systémů a představuje tak epistemickou výzvu, avšak nevede k heterarchii ani k rozpadu jednoty právního řádu.
Anglicky
Abstract: The article examines whether the Europeanisation of the Czech legal order has led to the establish- ment of legal pluralism, i.e. a heterarchy in which multiple legal norms claim priority and multiple actors claim the last word. The author focuses on the distinction between plurality and pluralism, arguing that although the Czech legal order contains legal norms from multiple sources, it retains its unity and hierarchical struc- ture; therefore, it cannot be a pluralistic system. Using examples from Czech case law and taking into account the EU legal principles of direct effect and supremacy, the author demonstrates that the Czech legal order operates in an environment of legal plurality, but not pluralism, since – with very rare exceptions – it is always possible to determine which legal norms should govern a given situation. Exceptions to this proposition, such as the saga of Czechoslovak pensions, are so specific and rare that they cannot call into question the main claim about the uniformity of the Czech legal order. Although the plurality of legal sources requires lawyers to be familiar with different legal systems and thus poses an epistemic challenge, it does not lead to heter- archy or a breakdown of the unity of the legal order.
Návaznosti
| GA22-21872S, projekt VaV |
|