a 2025

Syndrom aseptických abscesů jako první příznak Crohnovy choroby

AMBROZOVÁ, Martina; Matěj HRUNKA; Marta JEŽOVÁ; Milan URÍK; Petr JABANDŽIEV et al.

Základní údaje

Originální název

Syndrom aseptických abscesů jako první příznak Crohnovy choroby

Vydání

Sympozium dětských IBD 2025, 3.-5.4.2025, Pasohlávky, 2025

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-80-88264-12-5
Změněno: 9. 4. 2025 15:25, MUDr. Martina Ambrozová

Anotace

V originále

Zánětlivá střevní onemocnění (inflammatory bowel disease, IBD) mají řadu extraintestinálních projevů, mezi nejčastější patří artritida, aftózní stomatitida či uveitida. Syndrom aseptických abscesů mezi ně obvykle nebývá řazen. V této kazuistice představujeme případ desetileté dívky, u níž se jako jediný počáteční příznak objevovala recidivující submandibulární lymfadenitida nereagující na standardní antibiotickou terapii. Široká diferenciální diagnostika vyloučila infekční etiologii, a proto bylo nutné přistoupit k exstirpaci suspektní lymfatické uzliny. Histologické vyšetření odhalilo granulomatózně – hnisavý zánět, což vedlo k dalšímu pátrání po neinfekčních příčinách. Krevní testy prokázaly pozitivitu ASCA protilátek (Anti-Saccharomyces cerevisiae) ve třídě IgA i IgG. Navzdory nepřítomnosti typických střevních příznaků tato informace vedla k podezření na IBD. Byl doplněn ultrazvuk střev a následně MR enterografie, kde byly patrné zánětlivé změny v oblasti terminálního ilea. Endoskopie gastrointestinálního traktu s histologickou analýzou bioptických vzorků potvrdila diagnózu Crohnovy nemoci s postižením terminálního ilea a rekta. U pacientky byla zahájena léčba dietou CD-ED (Crohn's Disease Exclusion Diet) a azathioprinem. Nastavená terapie vedla k remisi onemocnění a pacientka byla dále bez recidivy lymfadenitidy. Tato kazuistika upozorňuje na syndrom aseptických abscesů jako neobvyklý extraintestinální projev IBD. Zdůrazňuje také, že u pacientů s lymfadenitidou nereagující na běžnou terapii je vhodné pomýšlet i na tuto etiologii.