Zápas o kostel: Interpretace sakrální architektury raného novověku v soudobé náboženské literatuře

JAKUBEC, Ondřej. Zápas o kostel: Interpretace sakrální architektury raného novověku v soudobé náboženské literatuře. In Tereza Horáková - Adéla Šenková. Od architektury k interpretaci. 1. vyd. Brno: Book and Pipes, 2024, s. 105-133. ISBN 978-80-7485-305-0.

Základní údaje

Originální název

Zápas o kostel: Interpretace sakrální architektury raného novověku v soudobé náboženské literatuře

Název česky

Zápas o kostel: Interpretace sakrální architektury raného novověku v soudobé náboženské literatuře

Název anglicky

A Fight for a Church: Interpretations of Early Modern Sacral Architecture in Contemporary Religious Literature

Autoři

JAKUBEC, Ondřej

Vydání

1. vyd. Brno, Od architektury k interpretaci, od s. 105-133, 29 s. 2024

Nakladatel

Book and Pipes

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/24:00140044

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-7485-305-0

Klíčová slova česky

sakrální architektura; raný novověk; náboženská kontroverze; teorie architektury

Klíčová slova anglicky

sacral architecture; early modern period; religious controversy; architectural theory

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Příspěvek se zaměřuje na náboženské texty post-reformační doby jako na zdroj reflexe a interpretace sakrální architektury. Z období 16. a 17. století se v kontextu střední Evropy zachovalo značné množství dogmatických i polemických spisů katolických i nekatolických autorů. Přinášející i cenné informace k reflexi vizuální kultury a architektury, jež jsou ne vždy využívány. Náboženské spisy tlumočily diskurz výjimečnosti (i kontroverznosti) sakrální architektury předmoderní doby a poskytují klíčový referenční rámec pro jiné chápání architektury doby humanismu. Náboženské texty přitom vedou k poněkud jinému chápání sakrální architektury, spíše vnímané v sociálně-náboženské a kulturní kategorii „sacred space“. Sakrální architektura se zde diskutovala především jako sociální, dynamický prostor, jehož podstata nebyla definována ani tak formální, materiální či architektonickou strukturou, ale především jejich náboženským provozem. Studie tak paralelně představuje interpretativní rámec textů z prostředí architektonicko-humanistického i nábožensko-polemického, jež vykazovaly analogické chápání kostela jako specifické stavebně-ideové úlohy. Promýšlení statusové a sociálně-funkční identity sakrální stavby předmoderní doby může být pro dějiny umění výzvou k jinému než formalistickému zkoumání architektury a k jinému chápání podstaty sakrálního prostoru post-reformační doby. Příspěvek se zaměřuje na náboženské texty post-reformační doby jako na zdroj reflexe a interpretace sakrální architektury. Z období 16. a 17. století se v kontextu střední Evropy zachovalo značné množství dogmatických i polemických spisů katolických i nekatolických autorů. Přinášející i cenné informace k reflexi vizuální kultury a architektury, jež jsou ne vždy využívány. Náboženské spisy tlumočily diskurz výjimečnosti (i kontroverznosti) sakrální architektury předmoderní doby a poskytují klíčový referenční rámec pro jiné chápání architektury doby humanismu. Náboženské texty přitom vedou k poněkud jinému chápání sakrální architektury, spíše vnímané v sociálně-náboženské a kulturní kategorii „sacred space“. Sakrální architektura se zde diskutovala především jako sociální, dynamický prostor, jehož podstata nebyla definována ani tak formální, materiální či architektonickou strukturou, ale především jejich náboženským provozem. Studie tak paralelně představuje interpretativní rámec textů z prostředí architektonicko-humanistického i nábožensko-polemického, jež vykazovaly analogické chápání kostela jako specifické stavebně-ideové úlohy. Promýšlení statusové a sociálně-funkční identity sakrální stavby předmoderní doby může být pro dějiny umění výzvou k jinému než formalistickému zkoumání architektury a k jinému chápání podstaty sakrálního prostoru post-reformační doby.

Anglicky

The paper focuses on religious texts of the post-Reformation period as a source of reflection and interpretation of sacred architecture. A considerable number of dogmatic and polemical writings by Catholic and non-Catholic authors survive from the 16th and 17th centuries in the context of Central Europe. They also provide valuable information for reflection on visual culture and architecture that is not always used. Religious writings conveyed a discourse of the exceptionalism (and controversy) of pre-modern sacred architecture and provide a key frame of reference for a different understanding of the architecture of the humanist period. At the same time, religious texts lead to a somewhat different understanding of sacred architecture, rather seen in the socio-religious and cultural category of “sacred space”. Sacred architecture was discussed here primarily as a social, dynamic space whose essence was defined not so much by its formal, material or architectural structure, but primarily by its religious operation. The study thus presents in parallel an interpretive framework of texts from both architectural-humanist and religious-polemical backgrounds that exhibited an analogous understanding of the church as a specific building-ideological task. Rethinking the status and socio-functional identity of the pre-modern sacred building can challenge art history to examine architecture in a different way than formalist scholarship and to understand the nature of sacred space in the post-Reformation era in a different way.