Close Persons and Household: A Path Forward or a Dead End for Family Law in Central Europe?

KORNEL, Martin. Close Persons and Household: A Path Forward or a Dead End for Family Law in Central Europe? In European Regional Conference: “Family Recognition Beyond Marriage”. 2025.

Základní údaje

Originální název

Close Persons and Household: A Path Forward or a Dead End for Family Law in Central Europe?

Název česky

Osoby blízké a domácnost: cesta vpřed nebo slepá ulička rodinného práva ve střední Evropě?

Název anglicky

Close Persons and Household: A Path Forward or a Dead End for Family Law in Central Europe?

Autoři

KORNEL, Martin ORCID

Vydání

European Regional Conference: “Family Recognition Beyond Marriage” 2025

---

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Klíčová slova česky

osoba blízká; domácnost

Klíčová slova anglicky

close person; household

---

Anotace

V originále

Civil law in several European countries traditionally uses the concepts of “close persons” and “household members” by legislation to impose certain obligations or safeguard rights. This paper examines these concepts from a comparative perspective, focusing on Czech, Slovak, German, Austrian, and Polish law. The analysis begins by comparing the statutory and case law definitions of “close person” (osoba blízká, osoba bliska) and “household” (domácnost, domácnosť, Gemeinsamer Haushalt, Häusliche Gemeinschaft, Hausstand, mieszkanie), examining its determining criteria such as emotional ties, shared living arrangements, and economic interdependence (and its signs). Furthermore, it highlights convergence and divergence in their application to issues such as statutes of limitation, inheritance rights, and the transfer of leases in cases of death. The paper argues that while the concepts of close persons and households have gained increasing significance over the past decade—largely in response to the absence of legal frameworks for family forms beyond marriage, such as unmarried cohabitation—the broadness of these concepts may also hinder the development of a more nuanced legal approach to contemporary family structures.

Česky

Občanské právo v několika evropských zemích tradičně využívá pojmy „osoby blízké“ a „členové domácnosti“ k ukládání určitých povinností nebo k ochraně práv osob. Příspěvek zkoumá tyto pojmy z komparativní perspektivy, se zaměřením na právo české, slovenské, německé, rakouské a polské. Analýza porovnává zákonné i judikaturních definice pojmu „osoba blízká“ (osoba blízká, osoba bliska) a „domácnost“ (domácnost, domácnosť, Gemeinsamer Haushalt, Häusliche Gemeinschaft, Hausstand, mieszkanie), přičemž zohledňuje určující kritéria, jako jsou emocionální vazby, společné bydlení a ekonomická provázanost (včetně jejích znaků). Dále poukazuje na oblasti konvergence i divergence při aplikaci těchto pojmů, například v otázkách běhu promlčecích lhůt, dědických práv či převodu nájemního práva v případě úmrtí. Ačkoliv pojmy osoby blízké a domácnosti v posledním desetiletí nabyly na významu—zejména v reakci na absenci právní úpravy rodinných forem mimo manželství, jako je nesezdané soužití—jejich šíře může zároveň bránit rozvoji diferencovanějšího právního přístupu k současným rodinným strukturám.

Anglicky

Civil law in several European countries traditionally uses the concepts of “close persons” and “household members” by legislation to impose certain obligations or safeguard rights. This paper examines these concepts from a comparative perspective, focusing on Czech, Slovak, German, Austrian, and Polish law. The analysis begins by comparing the statutory and case law definitions of “close person” (osoba blízká, osoba bliska) and “household” (domácnost, domácnosť, Gemeinsamer Haushalt, Häusliche Gemeinschaft, Hausstand, mieszkanie), examining its determining criteria such as emotional ties, shared living arrangements, and economic interdependence (and its signs). Furthermore, it highlights convergence and divergence in their application to issues such as statutes of limitation, inheritance rights, and the transfer of leases in cases of death. The paper argues that while the concepts of close persons and households have gained increasing significance over the past decade—largely in response to the absence of legal frameworks for family forms beyond marriage, such as unmarried cohabitation—the broadness of these concepts may also hinder the development of a more nuanced legal approach to contemporary family structures.