Střídavá péče a měnící se pohled Ústavního soudu

KORNEL, Martin. Střídavá péče a měnící se pohled Ústavního soudu. Social Pathology & Prevention. Opava: Silesian University in Opava, Faculty of Public Policies in Opava, 2025, roč. 2024, č. 1, s. 45-63. ISSN 2464-5877.

Základní údaje

Originální název

Střídavá péče a měnící se pohled Ústavního soudu

Název česky

Střídavá péče a měnící se pohled Ústavního soudu

Název anglicky

Alternate Care and Swinging Pendulum of Constitutional Court

Autoři

KORNEL, Martin ORCID

Vydání

Social Pathology & Prevention, Opava, Silesian University in Opava, Faculty of Public Policies in Opava, 2025, 2464-5877

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova česky

střídavá péče; výlučná péče; Ústavní soud

Klíčová slova anglicky

alternate care; individual care; Czech Constitutional Court

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Statistiky dokládají, že v posledních přibližně 10 letech došlo v České republice k významnému nárůstu případů, kdy je nezletilé dítě svěřeno soudním rozhodnutím do střídavé péče rodičů. Jedná se zřejmě, mimo jiné, o důsledek rozhodovací praxe Ústavního soudu, který zdůrazňuje prioritu střídavé péče a její význam pro respektování práv obou rodičů a dítěte. Data ze zahraničních výzkumů zároveň dokládají, že obecně buď převažují pozitiva nad negativy takového uspořádání péče o dítě, anebo přinejmenším nedokládají závěr, že by střídavá péče na děti měla horší dopad v porovnání s ostatními formami péče. Přesto česká odborná literatura opakovaně formuluje faktory, které potenciálně zvyšují míru zátěže střídavé péče pro děti, a to především: konflikt rodičů, vzdálenost jejich bydlišť a věk nezletilých. K těmto faktorům se vyjadřuje ve své judikatuře i Ústavní soud. Předložený text analyzuje všechny nálezy Ústavního soudu zabývající se problematikou střídavé péče od roku 2004 do roku 2023. Analyzuje také vybraný vzorek usnesení, kterými Ústavní soud v totožném období odmítl stížnosti individuálních stěžovatelů v souvislosti s namítaným porušením jejich práv v souvislosti s upravením nebo neupravením péče o děti střídavě. Na základě této analýzy představím, jak se pohled Ústavního soudu na problematiku střídavé péče vyvíjel a jaké jsou jeho závěry. Stručně shrnuto, výše uvedené faktory nemají vést k paušálnímu odmítnutí střídavé péče, mohou být však v individuálním případě důvodem pro nastavení jiné formy péče. Za předpokladu, že bude v řízení prokázáno, že jsou jasné důvody pro odlišné nastavení péče a obecné soudy následně pečlivě odůvodní své rozhodnutí.

Anglicky

Statistics show that there has been a significant increase in the number of cases where a minor child is entrusted by the court order to the alternate care of his or her parents in the Czech Republic within the last 10 years. This is a consequence of the decision-making practice of the Constitutional Court, which emphasises the priority of alternate care and its importance for respecting the rights of both parents and the child. At the same time, data from foreign research show that, in general, the positives outweigh the negatives of such arrangements, or at least do not support the conclusion that alternating care has a worse impact on children than other forms of care. Nevertheless, the Czech literature articulates factors that potentially increase the burden of alternating care for children: parental conflict, the distance of the parents’ homes and the age of the minors. The Constitutional Court has also commented on these factors in its case law. The present text analyses all the judgments of the Constitutional Court dealing with the issue of alternating child residence from 2004 to 2023. It also analyses a selected sample of the resolutions by which the Constitutional Court rejected the complaints of individual complainants in the same period concerning the alleged violation of their rights in connection with the modification or non-modification of alternate care for children. Based on this analysis, I will present how the Constitutional Court’s view on the issue of alternate care has evolved and its conclusions. In summary, the above factors are not intended to lead to a blanket rejection of alternate care but may, in an individual case, be a reason for setting up a different form of care. Provided that it is shown in the proceedings that there are clear grounds for a different care setting, and the general courts subsequently give careful reasons for their decision.