2024
Zvuky záhad a zločinů
KRAJTL, OndřejZákladní údaje
Originální název
Zvuky záhad a zločinů
Název česky
Zvuky záhad a zločinů
Název anglicky
The Sounds of Mystery and Crime
Autoři
Vydání
Dílo Arthura Conana Doyla v kontextu československé popkultury, 2024
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
rozhlasová hra; estetický prožitek; dějiny hluku; detektivka; popkultura
Klíčová slova anglicky
radio play; aesthetic experience; history of noise; detective story; pop culture
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 28. 7. 2025 14:03, Mgr. Ondřej Krajtl, Ph.D.
V originále
Rozhlasové dramatizace detektivních románů Arthura Conana Doylea tvoří součást světové i tuzemské populární kultury již více než půl století. Autoři zvukových inscenací se při své tvorbě museli vypořádat s řadou otázek, které přes zdánlivou praktičnost vycházejí ze zajímavých teoretických a estetických problémů. Nejedná se pouze o již diskutovanou otázku jak „vidět neviděné“, rozvíjenou v souvislosti s rozhlasovými dramatizacemi divadelních her, ale také jak „slyšet neslyšené“. Jakými způsoby lze použít hlas, hudbu či speciální efekty k redukci popisnosti a dialogičnosti děje? Jak vyvolat zvukově stejný estetický prožitek, který nabízí četba? Lze zachytit a popsat zvukovou kulisu viktoriánské Anglie – máme vůbec k dispozici zdroje pro výzkum „dějin hluku“ (paralela s dějinami pachu)? A v čem při přenosu mezi médii spočívá věrnost originálu, duchu předlohy? Příspěvek Zvuky záhad a zločinů představí na vybraných rozhlasových dramatizacích detektivních příběhů Sherlocka Holmese principy rozhlasové estetiky a mechanismy, jimiž se jednotliví tvůrci snaží navodit svým posluchačům estetický prožitek, který by odpovídal poetice původní literární předlohy.
Anglicky
Radio dramatisations of Arthur Conan Doyle's detective novels have been part of the world and Czech popular culture for over half a century. The authors of the sound productions have had to deal with several issues in their work, which, despite their apparent practicality, are based on interesting theoretical and aesthetic problems. It is not only the already discussed question of how to "see the unseen", developed in the context of radio dramatisations of plays, but also how to "hear the unheard". How can voice, music or special effects be used to reduce the descriptiveness and dialogicality of the plot? How can we sonically evoke the same aesthetic experience offered by reading? Can the soundscape of Victorian England be captured and described - do we even have the resources to research the 'history of noise' (a parallel with the history of smell)? And what is the fidelity to the original, to the spirit of the subject matter, when transmitted between media? This paper, The Sounds of Mystery and Crime, will use a selection of radio dramatisations of Sherlock Holmes detective stories to present the principles of radio aesthetics and the mechanisms by which individual creators attempt to evoke an aesthetic experience for their listeners that is consistent with the poetics of the original literary text.
Návaznosti
| MUNI/A/1382/2023, interní kód MU |
|