2016
Modely populární kultury
KRAJTL, OndřejZákladní údaje
Originální název
Modely populární kultury
Název česky
Modely populární kultury
Název anglicky
Models of Popular Culture
Autoři
Vydání
Proudy. Středoevropský časopis pro vědu a literaturu, Brno, 2016, 1804-7246
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
teoretický model; populární kultura
Klíčová slova anglicky
theoretical model; popular culture
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 28. 7. 2025 14:51, Mgr. Ondřej Krajtl, Ph.D.
V originále
Článek představuje systematický přehled teoretických modelů používaných při konceptualizaci populární kultury v humanitních vědách. Autor analyzuje různé typy vizualizačních modelů, které pomáhají pochopit složité vztahy mezi populární kulturou, vysokým uměním a lidovou kulturou, a identifikuje čtyři hlavní typy modelů: dichotomické modely založené na tradičním rozdělení na "vysokou" a "masovou" kulturu (Adorno, Arnold), které kritizuje pro jejich uzavřenost a neschopnost zachytit vzájemnou prostupnost kulturních kategorií; lineární a cyklické modely vycházející z práce Ray B. Brownea, který populární kulturu umisťuje do středu horizontálního kontinua mezi elitní a lidovou kulturu; trojdimenzionální modely inspirované Giddensovou teorií strukturace, rozlišující tři vzájemně se ovlivňující dimenze (artefakty, uživatele a kontexty); a nejnovější fraktální sítě reprezentované Mirzoeffem, který chápe kulturu jako fraktální síť s nekonečnou složitostí. Autor také upozorňuje na důležité metodologické omezení: všechny pokusy o definici populární kultury jsou nevyhnutelně ovlivněny teoretickým rámcem, ze kterého vycházejí, a žádná definice tak není obecně platná. Článek poskytuje přehled evoluce teoretického myšlení o populární kultuře od 19. století po současnost a představuje teoretickou syntézu užitečnou pro studenty a výzkumníky cultural studies, teorie médií a estetiky.
Anglicky
This article systematically reviews theoretical models used in conceptualising popular culture in the humanities. The author analyses different types of visualisation models that help to understand the complex relationships between popular culture, high art and popular culture, and identifies four main types of models: dichotomous models based on the traditional division between "high" and "mass" culture (Adorno, Arnold), which he criticises for their closedness and inability to capture the interpenetration of cultural categories; linear and cyclical models based on the work of Ray B. Browne, who places popular culture at the center of a horizontal continuum between elite and popular culture; three-dimensional models inspired by Giddens' structuration theory, distinguishing three interacting dimensions (artifacts, users, and contexts); and the most recent fractal networks represented by Mirzoeff, who understands culture as a fractal network with infinite complexity. The author also points out an essential methodological limitation: all attempts to define popular culture are inevitably influenced by the theoretical framework from which they are based, and thus no definition is universally valid. This article provides an overview of the evolution of theoretical thinking about popular culture from the nineteenth century to the present. It presents a theoretical valuable synthesis to students and researchers in cultural studies, media theory, and aesthetics.
Návaznosti
| MUNI/A/1108/2015, interní kód MU |
|