2008
Ethics and Aesthetics: Representation of Evil
KRAJTL, OndřejZákladní údaje
Originální název
Ethics and Aesthetics: Representation of Evil
Název česky
Etika a estetika: Reprezentace zla
Autoři
Vydání
Brno, Care of the Soul, Quest for Virtue: Essays in Search of Our European Spiritual Heritage, od s. 143-156, 14 s. 2008
Nakladatel
CDK
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7325-139-0
Klíčová slova česky
etika, estetika, moralismus, estetický defekt, hodnota uměleckého díla, Král Šumavy
Klíčová slova anglicky
ethics, aesthetics, moralism, aesthetic defect, artwork value, The Smugglers of Death
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 27. 8. 2025 13:30, Mgr. Ondřej Krajtl, Ph.D.
V originále
The question of the relevance of ethical criticism in evaluating of an artwork resurfaces fairly regularly throughout the history of art and aesthetics. Whenever an aesthetically unique work of art that encompassing also an ethical dimension or a moral message appears, the endless disputes between proponents and opponents of the relevance of the ethical criticism gain new examples and arguments. This contribution does not aim at encompassing the entire history of disputes over the ethical criticism of artworks. Nor does it provide a list of proponents, arguments or counterarguments for specific solutions. Of all the possible approaches to this question, the author focuses on moderate moralism, as elaborated by Noël Carroll. Using the film The Smugglers of Death as an example, the author attempts to demonstrate the validity and viability of Carroll's conclusions. If these principles of moderate moralism can be shown to apply in this case, the chosen approach can be considered as justified and useful for evaluating certain artworks.
Česky
Otázka relevance etické kritiky při hodnocení uměleckého díla se v historii umění a estetiky objevuje poměrně pravidelně. Kdykoli se objeví esteticky jedinečné umělecké dílo, které zahrnuje také etický rozměr nebo morální poselství, nekonečné spory mezi zastánci a odpůrci relevance etické kritiky získávají nové příklady a argumenty. Cílem tohoto příspěvku není obsáhnout celou historii sporů o etické kritice uměleckých děl. Neobsahuje ani seznam zastánců, argumentů nebo protiargumentů pro konkrétní řešení. Ze všech možných přístupů k této otázce se autor zaměřuje na umírněný moralismus, jak jej rozpracoval Noël Carroll. Na příkladu filmu Král Šumavy se autor pokouší demonstrovat platnost a životaschopnost Carrollových závěrů. Pokud se ukáže, že tyto principy umírněného moralismu lze v tomto případě aplikovat, lze zvolený přístup považovat za oprávněný a užitečný pro hodnocení určitých uměleckých děl.