J 2025

Základy laparoskopie na boxových a virtuálních simulátorech I: zhodnocení po 10 letech (2014–2024) kurzů z pohledu jejich absolventů

CHOVANEC, Zdeněk; Alena BERKOVÁ; Jakub HABR; Filip SASÍNEK; Tomáš PASEKA et al.

Základní údaje

Originální název

Základy laparoskopie na boxových a virtuálních simulátorech I: zhodnocení po 10 letech (2014–2024) kurzů z pohledu jejich absolventů

Název česky

Základy laparoskopie na boxových a virtuálních simulátorech I: zhodnocení po 10 letech (2014–2024) kurzů z pohledu jejich absolventů

Název anglicky

Basics of laparoscopy on box and virtual simulators: a 10-year (2014–2024) evaluation from the perspective of the course participants.

Vydání

ROZHLEDY V CHIRURGII : MĚSÍČNÍK ČESKOSLOVENSKÉ CHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI, Praha, Česká chirurgická společnost ČSL JEP, 2025, 0035-9351

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

EID Scopus

Klíčová slova česky

lékařská simulace, chirurgie, vzdělávání, laparoskopie

Klíčová slova anglicky

medical simulation, surgery, education, laparoscopy

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 3. 9. 2025 09:57, MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod a cíle: V rámci odborné přípravy mladých chirurgů je v České republice absolvování miniinvazivních laparoskopických simulačních kurzů dobrovolné. Cílem této práce je vyhodnotit 10leté pořádání simulačního laparoskopického miniinvazivního kurzu na boxových simulátorech a simulátorech virtuální reality z pohledu jeho absolventů a přiblížit současné využití simulace v erudici chirurgů. Typ studie: Observační, dotazníková (survey). Metodika: Z 26 kurzů, které probíhaly v letech 2014–2024, byla získána data pomocí anonymního dotazníku. Vyhodnocení proběhlo metodou deskriptivní statistiky. Zpracovávaly se odpovědi týkající se očekávání od kurzu, míry jejich naplnění, případného doporučení kurzu a finančních nákladů. Výsledky: Celkově se kurzů zúčastnilo 96 lékařů, z toho 55 mužů a 41 žen. Dotazníky vyplnili všichni. V 89 případech (92,7 %) účastníci očekávali naučení správné techniky, tipů a triků při laparoskopických operacích, ve 42 případech (43,8 %) očekávali zrychlení operačního času a ve 37 případech (38,5 %) uvedli prohloubení anatomických a teoretických znalostí. Kurz zcela naplnil očekávání u 92 % případů, u 6 % je naplnil s drobnými výhradami a u 2 % částečně. Kurz by povinně doporučilo 97 % účastníků, zatímco 3 % by jeho absolvování ponechala na uvážení jednotlivce. Celkem 28 (29,2 %) účastníků si kurz hradilo z vlastních prostředků, 5 (5,2 %) částečně a 63 (65,6 %) jej mělo hrazeno zaměstnavatelem. Závěr: Absolventi doporučují zařazení laparoskopického simulačního kurzu do povinného vzdělávacího kurikula chirurgie. Přibližně jedna třetina z nich projevila ochotu si nepovinné vzdělání sama uhradit. Přestože simulátory a simulace v chirurgii tvoří významný tréninkový nástroj, nelze jimi plně nahradit roli mentora – zkušeného atestovaného kolegy/ů.

Anglicky

Introduction and Aims: The training of young surgeons in the Czech Republic includes the completion of mini-invasive, laparoscopic simulation courses on a voluntary basis. The aim of this study is to show how simulation is used now to train surgeons and to look back at 10 years of running a simulation, laparoscopic, mini-invasive course from the graduates' points of view using box and virtual reality simulators. Type of study: observational, survey. Methods: Data were collected from 26 courses (2014–2024) by an anonymous questionnaire. Questionnaires were completed by all graduates (100 %). Their evaluation was done by the descriptive statistics method. Questions were asked about expectations and fulfilment of expectations from the course with its possible recommendation and financial cost. Results: A 96 doctors participated in the courses, 55 men and 41 women. Questionnaires were completed by all. In 89 cases (92,7 %), the candidates wanted to learn the correct technique, tips, and tricks in laparoscopic surgery; in 42 cases (43,8 %), they expected an increase in operative time; and in 37 cases (38,5 %), a deepening of anatomical and theoretical knowledge was mentioned. The course completely fulfilled the expectations in 92 % of the cases, in 6,0 % of the cases, it fulfilled them with minor reservations and in 2,0 % partially. Ninety seven percent of participants would recommend the course as compulsory; 3% would leave its recommendation to the discretion of the graduate. Twenty-eight participants; (29,2 %) fully paid for the course, 5; (5,2 %) participants partially paid, and 63; (65,6 %) participants received payment from their employer. Conclusion: Participants recommended the simulation course for compulsory inclusion in the surgical education curriculum, and about one-third of them also expressed willingness to pay for the optional education. Although simulators and simulations in surgery represent an important training potential, the subsequent role of mentor in the form of certified, experienced colleague(s) cannot be replaced by them.