2024
Where is the kitchen waste? : The multienvironmental study of the distribution of kitchen waste in castle Rokštejn, Czech Republic
LISÁ, Lenka; Miriam NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ; Romana KOČÁROVÁ; Petr KOČÁR; Jana MAZÁČKOVÁ et al.Základní údaje
Originální název
Where is the kitchen waste? : The multienvironmental study of the distribution of kitchen waste in castle Rokštejn, Czech Republic
Autoři
LISÁ, Lenka; Miriam NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ ORCID; Romana KOČÁROVÁ; Petr KOČÁR; Jana MAZÁČKOVÁ a Petr ŽAŽA
Vydání
30th EAA Annual Meeting in Rome, Italy 28 - 31 August 2024, 2024
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60102 Archaeology
Stát vydavatele
Itálie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/24:00144436
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
středověk; hrad; geoarcheologie; každodenní život; archeologický výzkum
Klíčová slova anglicky
Middle Ages; castle; geoarchaeology; everyday life; archaeological excavation
Štítky
Změněno: 23. 3. 2026 11:49, Bc. Nikol Neupauerová Gistingrová
V originále
The waste is usually used to unwanted material that is permanently and intentionally thrown away with no further plans for its use. The kitchen waste should consist of the organic and organomineral residues from the food preparation and the food consumption. Are we able to track the kitchen waste inside the medieval castle? To find an answer for this question a long-term archaeological excavation was done in medieval castle Rokštejn, Czech Republic. The excavation areas taken place of the 80 % of the inner castle area and contained excavated space in the surrounding of the castle’s kitchens or bakery places. As the castle was constructed in many stages, there was possible to compare two different places linked to the food production in time and space and compare them with the other types of the waste or occupational surfaces. The methods of osteology, archaeobotany and micromorphology were applied to study archaeological material from castle Rokštejn. The dumping areas were not observed in spite of the fact, that the castle lasted for in minimum 270 years, and we can expect, that in minimum 15-20 people or the great margravial court lived there. A part of reuse kitchen waste was detected in small castle´s garden areas. The bones are always cut, chopped, and crushed into small pieces and usually the hardest parts of the animal body like teeth or horn appear in archaeological record. These sediments also often rich of charcoal. The micromorphology revealed accumulations of charcoal and eggshells, but these were related mainly to the floors. The rest of the kitchen waste was perhaps transported out of the castle, decayed in dump areas together with the animal excrements and later distributed as fertiliser to increase crop yields.
Česky
Odpad bývá obvykle chápán jako nežádoucí materiál, který je trvale a záměrně vyhazován bez dalších plánů na jeho využití. Kuchyňský odpad by měl zahrnovat organické a organominerální zbytky z přípravy a konzumace jídla. Jsme schopni vysledovat kuchyňský odpad uvnitř středověkého hradu? Za účelem zodpovězení této otázky byl proveden dlouhodobý archeologický výzkum na středověkém hradě Rokštejn v České republice. Výzkumné plochy zasáhly přibližně 80 % vnitřního areálu hradu a zahrnovaly také prostory v okolí hradních kuchyní či pekárny. Vzhledem k tomu, že hrad byl budován ve více stavebních fázích, bylo možné porovnat dvě odlišné lokality spojené s výrobou potravin v čase a prostoru a konfrontovat je s jinými typy odpadů či užitkových ploch. Archeologický materiál z hradu Rokštejn byl zkoumán pomocí metod osteologie, archeobotaniky a mikromorfologie. Navzdory skutečnosti, že hrad existoval minimálně 270 let a lze předpokládat, že v něm žilo alespoň 15–20 osob nebo velký markraběcí dvůr, se nepodařilo doložit odpadní jámy. Část znovu využitého kuchyňského odpadu byla zjištěna v malých zahradních plochách hradu. Kosti byly vždy řezány, štípány a drceny na malé kousky a v archeologickém záznamu se obvykle objevují jen nejtvrdší části zvířecího těla, jako jsou zuby či rohovina. Tyto sedimenty bývají také často bohaté na dřevěné uhlí. Mikromorfologický výzkum odhalil akumulace dřevěného uhlí a skořápek vajec, tyto nálezy však souvisely především s podlahami. Zbytek kuchyňského odpadu byl pravděpodobně odvážen mimo hrad, rozkládal se na skládkách spolu se zvířecími exkrementy a následně byl využíván jako hnojivo ke zvýšení zemědělských výnosů.
Návaznosti
| GA22-02149S, projekt VaV |
|