Do it yourself – bibliografie českých pedagogických časopisů „Ped2021 (1951–2021)“

NOVOTNÝ, Petr; Karolína KOTVALTOVÁ SEZEMSKÁ; Vanda JANŠTOVÁ a Libor JUHAŇÁK. Do it yourself – bibliografie českých pedagogických časopisů „Ped2021 (1951–2021)“. PEDAGOGICKÁ ORIENTACE. 2023, roč. 33, č. 4, s. 444, 481, 38 s. ISSN 1211-4669.

Základní údaje

Originální název

Do it yourself – bibliografie českých pedagogických časopisů „Ped2021 (1951–2021)“

Název anglicky

DIY – Czech Pedagogy Journal Bibliography “Ped2021(1951-2021)”

Autoři

NOVOTNÝ, Petr; Karolína KOTVALTOVÁ SEZEMSKÁ; Vanda JANŠTOVÁ a Libor JUHAŇÁK

Vydání

PEDAGOGICKÁ ORIENTACE, 2023, 1211-4669

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

scientific journal; database; bibliography; thesaurus

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Článek představuje „Ped2021“, nově vytvořenou bibliografickou databázi českých časopisů z oboru pedagogiky. Databáze byla vytvořena strojovým sběrem dat z veřejně dostupných bibliografických údajů na webových stránkách časopisů. Data jsou publikována ve formátu vhodném pro výzkumnou práci i pro citační manažery a pokrývají časopisy e-Pedagogium, Orbis scholae, Pedagogická orientace, Pedagogika a Studia paedagogica v celé době jejich existence až do ledna 2022. Databáze po hromadném a ručním čištění obsahuje, kromě téměř 3 000 úvodníků, recenzí apod., také téměř 6 500 článků, které byly dále analyzovány. Obsaženy jsou informace o názvu, klíčových slovech, autorech, abstrakty a citované zdroje (individuálně dle technických možností u jednotlivých časopisů). Oproti dosud existujícím zdrojům, tedy Pedagogické bibliografické databázi a RIV, umožňuje námi předložená databáze Ped2021 fulltextové prohledávání nejen názvů, ale i abstraktů či zahrnuje citace použité v článcích. Popisná analýza dat ukázala řadu tendencí jako prodlužující se názvy a abstrakty příspěvků nebo zvětšující se autorské kolektivy a narůstající počty citovaných zdrojů, vše po roce 2000. To považujeme za pozitivní následování zahraničních trendů. Naopak bližší pohled na použitá klíčová slova ukázal, že jsou typicky buď velmi obecná, nebo naopak zcela unikátní. Ani v jednom případě neplní účel, tedy propojení tematicky blízkých článků. Pokud se opakovaly některé citované zdroje, většinou se jednalo o monografie obecnějšího charakteru, přes 80 % citací bylo naopak unikátních. Na příkladech je ukázána možnost frekvenční analýzy používaných pojmů. Na základě zjištěného stavu uvádíme doporučení pro praxi autorů i vydavatelů.

Anglicky

The article presents “Ped2021”, a newly created bibliographic database of Czech journals in the βield of pedagogy. The database was created by machine data collection from publicly available bibliographic data on journal websites. The data are published in a format suitable for research work and citation managers, covering the journals e-Pedagogium, Orbis scholae, Pedagogická orientace, Pedagogika and Studia paedagogica throughout their existence until January 2022. After machine and manual cleaning, the database contains, in addition to almost 3000 editorials, reviews, etc., also almost 6500 articles, which were further analysed. Information on title, keywords, authors, abstracts, and references (individually according to technical possibilities for each journal) are included. Compared to the existing sources, i.e. the Pedagogical Bibliographic Database and RIV, the Ped2021 database we present allows full-text searches not only of titles but also of abstracts and includes references used in articles. A descriptive analysis of the data showed several trends such as lengthening titles and abstracts of papers or increasing author groups and increasing numbers of cited references, all after the year 2000. We consider this to be positive and following the international trends. On the other hand, a closer look at the keywords used showed that they are typically either very general or, on the contrary, unique. In neither case do they fulβill the purpose of linking thematically close articles. Where some cited sources were repeated, they were typically more general books, while over 80% of the citations were unique. The examples show the possibility of frequency analysis of the terms used. Based on the βindings, we make recommendations for the practice of authors and publishers.