2025
Vývoj biodiverzity vysychavých toků do roku 2100: predikce projektu DRYvER
PAŘIL, Petr; Marek POLÁŠEK a Barbora LOSKOTOVÁZákladní údaje
Originální název
Vývoj biodiverzity vysychavých toků do roku 2100: predikce projektu DRYvER
Název anglicky
Biodiversity trajectories in intermittent streams
Autoři
Vydání
Sborník příspěvků XX. konference ČLS a SLS, Frymburk, 2025
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
10617 Marine biology, freshwater biology, limnology
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
intermittent streams; hydrological modelling; aquatic invertebrates; recolonization
Změněno: 22. 9. 2025 14:53, Mgr. Bc. Barbora Loskotová, Ph.D.
V originále
V letech 2021 až 2025 probíhal za účasti 25 partnerů ze 4 kontinentů v modelovém povodí řeky Veličky (177 km2) v Bílých Karpatech mezinárodní projekt H2020 DRYvER (869226), který se zabýval aspekty dopadů změny klimatu i lidské činnosti na vysychání říčních sítí. Záměrem bylo zmapování trendů ovlivňujících hydrologii, biodiverzitu, biochemii, ekosystémové služby i socioekonomické vztahy v povodí s cílem 1) vytvořit predikce jeho vývoje dle klimatických scénářů a 2) hledat možná řešení pro ochranu druhů a celkovou adaptaci území. Základem pro projekce budoucího vývoje byly hydrologické modely kalibrované na 3 základní emisní scénáře (udržitelný, realistický a fosilní), podle kterých byl modelován růst teploty, trendy srážek, výparu a průtoků. Při pesimistickém fosilním scénáři by mělo v povodí Veličky dojít k redukci průtoku na polovinu a vysychání všech menších přítoků (o třetinu délky více než dnes), takže permanentní by zůstal pouze hlavní tok v horní části povodí v CHKO. S rozsáhlejším vysycháním, přetrvávajícím až do počátků zimy, by zřejmě došlo i k vymizení ryb z velké části povodí. Kromě poklesu taxonomické a funkční diverzity společenstva bezobratlých lze očekávat i výrazný přechod od citlivých EPT taxonů k odolnějším OCH druhům stojatých vod, přežívajícím ve zbytkových tůních. Toky s větším počtem krátkých suchých epizod pak budou dle současných výsledků kolonizovány spíše k suchu rezistentními K-stratégy, zatímco dlouho vysychající toky spíš r-stratégy s dobrým šířením. Klíčovou roli bude při znovuosídlování hrát časoprostorová hydrologická propojenost lokalit umožňující efektivní rekolonizaci, která by měla být podpořena jak odstraňováním migračních bariér, tak i revitalizací regulovaných koryt.
Anglicky
Between 2021 and 2025, the international H2020 DRYvER project (869226) brought together 25 partners from four continents to study the impacts of climate change and human activity on the drying of river networks. The study took place in the model catchment of the Velička River (177 km²) in the White Carpathians. The project's goal was to map trends affecting the hydrology, biodiversity, biochemistry, ecosystem services, and socioeconomic relationships within the basin. This was done to 1) create predictions for future development based on climate scenarios and 2) identify potential solutions for species protection and overall regional adaptation. Future projections were based on hydrological models calibrated to three primary emission scenarios: a sustainable, a realistic, and a fossil-fuel scenario. These models projected trends in temperature increase, precipitation, evaporation, and streamflow. Under the pessimistic fossil-fuel scenario, the Velička basin would experience a 50% reduction in flow and the drying up of all smaller tributaries (a third more length than today). As a result, only the main stream in the upper part of the basin within the Protected Landscape Area would remain permanent. With more extensive drying, persisting until the beginning of winter, fish would likely disappear from a large part of the basin. In addition to a decline in the taxonomic and functional diversity of the invertebrate community, a significant shift is expected from sensitive EPT taxa to more resilient OCH standing-water species that can survive in residual pools. According to current results, streams with more frequent short dry episodes will be colonized by drought-resistant K-strategists, while those with prolonged drying periods will likely be colonized by r-strategists with good dispersal capabilities. Spatio-temporal hydrological connectivity will play a key role in recolonization, enabling effective re-establishment. This connectivity should be supported by removing migration barriers and revitalizing regulated channels.
Návaznosti
| 869226, interní kód MU |
|