2025
Sociální konstruktivismus, nahodilost a volba
BĚLOHRAD, RadimZákladní údaje
Originální název
Sociální konstruktivismus, nahodilost a volba
Název anglicky
Social Constructionism, Contingecy and Choice
Autoři
Vydání
Konference Prieniky naturalizmu a konštruktivizmu v súčasnej filozofii. Katedra filozofie a dějin filozofie. Univerzita Komenského v Bratislavě. 2025
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
sociální konstrukce; nahodilost; identita; rasa; pohlaví; gender; postižení
Klíčová slova anglicky
social construction; contingency; identity; race; sex; gender; disability
Změněno: 14. 10. 2025 10:01, Mgr. Ester Gaja Pučálková, Ph.D.
V originále
Ian Hacking identifikoval klíčovou motivaci pro vznik sociálního konstruktivismu jako snahu dokázat, že pokud je sociální kategorie X konstruovaná, pak není nevyhnutná, bývala mohla být vymezena jinak, případně je možné ji redefinovat. Dokud je nějaký rys, který vymezuje určitou sociální kategorii (například rasa, kasta, gender apod.) chápán jako přirozený či biologicky determinovaný (pozice, jež se nazývá esencialismus), je obtížné si představit, jak by bylo možné jej změnit. To následně vede k legitimizaci určitých sociálních politik a postojů, které však mnohdy bývají vnímány jako opresivní a označovány pejorativními termíny (rasismus, transfobie, heteronormativita apod). Jestliže však přijmeme paradigma, podle nějž nejsou sociální kategorie objektivní, ale pouhými projekcemi společnosti, ovlivněnými historickými a kulturními nahodilostmi, lze následně tvrdit, že způsob, jak kategorizujeme členy společnosti není nevyhnutný, bylo by možné tyto kategorie změnit či zcela zrušit a jedinci si mohou sami zvolit, do jaké kategorie chtějí náležet. Jelikož má toto paradigma emancipační potenciál, inspirovalo v dějinách řadu hnutí, která tvrdí, že charakteristiky dříve považované za přirozené, jsou ve skutečnosti produkty společenských postojů. Takto byly postupně denaturalizovány rasa, gender, pohlaví či postižení. Příspěvek se zaměří na kritické zhodnocení základního předpokladu, že pokud je kategorie X sociální konstrukt, pak není nevyhnutná. Přednáška rozliší různé významy výroku „X je sociální konstrukt“, posoudí, zda v těchto významech platí, že standardně rozeznávané sociální kategorie jsou konstrukty, a následně na pozadí řady tvrzení různých sociálních konstruktivistů (Gergen, Tremain, Amundson, Barnes, Davis) ukáže, že předpoklad nahodilosti sociálních konstruktů rozhodně není samozřejmý a v mnoha klíčových ohledech neplatí.
Anglicky
Ian Hacking identified a key motivation behind the emergence of social constructivism as the attempt to demonstrate that if a social category X is constructed, then it is not inevitable—it could have been defined differently, or it might be possible to redefine it. As long as a feature that defines a given social category (such as race, caste, gender, etc.) is understood as natural or biologically determined—a position referred to as essentialism—it is difficult to imagine how such a feature could be changed. This, in turn, leads to the legitimization of certain social policies and attitudes that are often perceived as oppressive and denoted by pejorative terms (racism, transphobia, heteronormativity, and so forth). If, however, we adopt the paradigm according to which social categories are not objective but merely projections of society, shaped by historical and cultural contingencies, it becomes possible to claim that the way we categorize members of society is not necessary. These categories could be altered or even abolished altogether, and individuals might be free to choose the categories to which they wish to belong. Because this paradigm carries an emancipatory potential, it has inspired numerous movements throughout history asserting that characteristics once regarded as natural are, in fact, products of social attitudes. In this way, race, gender, sex, and disability have gradually been denaturalized. This paper focuses on a critical examination of the fundamental assumption that if category X is a social construct, it is therefore not inevitable. The lecture will distinguish among different meanings of the claim “X is a social construct,” assess whether, in these senses, standardly recognized social categories can indeed be regarded as constructs, and, drawing on the works of various social constructivists (Gergen, Tremain, Amundson, Barnes, Davis), demonstrate that the assumption of the contingency of social constructs is far from self-evident and, in many crucial respects, does not hold.
Návaznosti
| MUNI/A/1548/2024, interní kód MU |
|