2025
Visualizing Russian Imperialism : Neo-medieval Churches in the 19th-Century South Caucasus
FOLETTI, Ivan a Margarita KHAKHANOVAZákladní údaje
Originální název
Visualizing Russian Imperialism : Neo-medieval Churches in the 19th-Century South Caucasus
Autoři
FOLETTI, Ivan a Margarita KHAKHANOVA
Vydání
UMĚNÍ = THE ART : ČASOPIS ÚSTAVU DĚJIN UMĚNÍ AKADEMIE VĚD ČR, Ústav dějin umění Akademie věd ČR v.v.i. 2025, 0049-5123
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.100 v roce 2024
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/25:00143056
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
Klíčová slova anglicky
Neo-medieval styles; Neo-Byzantine; Neo-Russian; South Caucasus; imperialism; colonialism
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 3. 2026 13:32, Bc. Nikol Neupauerová Gistingrová
V originále
From the nineteenth century onward, the Russian Empire increasingly employed medieval visual language in its ecclesiastical architecture. This phenomenon can be observed across the entire empire—from major cities such as Moscow and St Petersburg to peripheral regions, for example the South Caucasus. The Russian Empire showed particular interest in this area, and it was here that construction activity in neo-medieval styles, especially Neo-Byzantine and Old Russian, was most intense. Their visual language sharply contrasted with the deeply rooted architectural traditions of the region, which raises the question of why these particular styles were chosen. This article argues that the revival of medieval forms became one of the tools through which the Russian Empire promoted and legitimized its political and ideological ambitions. Newly built churches thus functioned as deliberate visualizations of imperial power, and architecture served as a powerful medium of propaganda, expressing various ideological concepts addressed to the inhabitants of the Caucasus. The article further demonstrates how specific neo-medieval styles were used to articulate different aspects of imperial ideology.
Česky
Od 19. století začala Ruská říše pro svou církevní architekturu stále častěji využívat středověkou vizualitu. Tento jev lze pozorovat napříč celým impériem — od největších měst, jako jsou Moskva a Petrohrad, až po periferie, například Jižní Kavkaz. O tuto oblast měla Ruská říše obzvlášť zájem, a právě zde byla stavební aktivita v neostředověkých slozích, zejména v neobyzantském a staroruském, největší. Jejich vizuální jazyk ostře kontrastoval s hluboce zakořeněnými architektonickými tradicemi regionu, což vyvolává otázku, proč byly právě tyto styly zvoleny. Tento článek argumentuje, že oživení středověkých forem se stalo jedním z nástrojů, jímž Ruská říše prosazovala a legitimizovala své politické a ideologické ambice. Nově postavené kostely tak fungovaly jako záměrné vizualizace imperiální moci a architektura sloužila jako mocné médium propagandy, vyjadřující různé ideologické koncepty určené obyvatelům Kavkazu. Článek dále ukazuje, jak byly konkrétní neostředověké slohy využívány k vyjádření odlišných a aspektů imperiální ideologie.