Mezi tržištěm významů a tichým odporem : Proměny alternativní spirituality po roce 1989

VÁCLAVÍK, David. Mezi tržištěm významů a tichým odporem : Proměny alternativní spirituality po roce 1989. In Alternativní spiritualita, Praha, Česká republika. 2025.

Základní údaje

Originální název

Mezi tržištěm významů a tichým odporem : Proměny alternativní spirituality po roce 1989

Název anglicky

Between the marketplace of meanings and quiet resistance : Transformations in alternative spirituality after 1989

Autoři

VÁCLAVÍK, David

Vydání

Alternativní spiritualita, Praha, Česká republika, 2025

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Vyžádané přednášky

Obor

60304 Religious studies

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

alternativní spiritualita; Česká republika; pluralizace po roce 1989; platformizace; individualizace; kontra-expertiza; konspirace; populismus

Klíčová slova anglicky

alternative spirituality; Czech Republic; post-1989 pluralization; platformization; individualization; counter-expertise; conspiracism; populism

---

Anotace

V originále

Přednáška mapuje alternativní spiritualitu v České republice po roce 1989 a popisuje posun „od monopolů k tržišti významů“. Ukazuje, že pluralizace probíhala ve vlnách: v 90. letech díky právní liberalizaci a kulturní otevřenosti, v letech 2000–2010 skrze komercionalizaci a mediatizaci a od 2010s dále prostřednictvím platformizace, mikrokomunit a placených členství. Alternativní spiritualita je vymezena jako praxe a sítě mimo či na okraji institucí, s aktéry od církví a nových náboženských hnutí přes wellness/ezoteriku až po terapeutické proudy a digitální komunity; šíření podporují nízké vstupní bariéry a kulturní podnikatelství. Text propojuje tyto procesy s úpadkem institucionalizované religiozity a s individualizací pozdní modernity (bricolage, „co funguje pro mě“, zkušenostní a tělesné techniky), včetně tzv. „intermediate praktik“ na pomezí náboženství a sekulárního životního stylu, které však plní podobné funkce (smysl, rytmizace času, práce s emocemi, rituál, komunita). Zvláštní pozornost je věnována distribučním kanálům a digitálnímu kurátorství, včetně monetizace prostřednictvím mikrocelebrity a ekonomiky důvěry. V závěru je předložena typologie protestních dimenzí (tichý exit, voice-lite, kontra-expertiza a paralelní instituce) a diskutováno propojování alternativní spirituality s konspiracionismem a populismem, přičemž covid je popsán jako akcelerátor těchto vazeb a s nimi spojených rizik (kognitivních, sociálně-politických i zdravotních).

Anglicky

This lecture maps the field of alternative spirituality in the Czech Republic after 1989, describing a shift “from monopolies to a marketplace of meanings.” It explains how post-1989 pluralization developed in successive waves (legal liberalization and imports in the 1990s; commercialization and mediatization in the 2000s; and, since the 2010s, platformization into micro-communities and paid memberships). Alternative spirituality is defined as practices and networks outside or at the margins of established religious institutions, involving actors ranging from churches and new religious movements to wellness/occult markets, therapeutic currents, and digital communities, enabled by low entry barriers and cultural entrepreneurship. The text links these developments to declining institutional religiosity and to late-modern individualization (bricolage, self-design, “what works for me”), including “intermediate practices” that sit between religion and secular lifestyle but fulfill similar functions (meaning, time-structuring, emotional work, ritual, community). It further analyzes distribution channels and algorithmic curation, including monetization through trust-based micro-celebrity economies. Finally, it offers a typology of protest dimensions (quiet exit, “voice-lite,” counter-expertise, and parallel institutions) and discusses points of contact between alternative spirituality, conspiracism, and populist framings, with COVID-19 presented as an accelerator of these linkages and associated risks (cognitive, socio-political, and health/safety).