2025
59th International Musicological Colloquium Brno. Music in Funerary and Commemorative Ceremonies from the End of the Middle Ages to the Dawn of Modernity
MAŇAS, Vladimír a Zuzana BADÁROVÁZákladní údaje
Originální název
59th International Musicological Colloquium Brno. Music in Funerary and Commemorative Ceremonies from the End of the Middle Ages to the Dawn of Modernity
Název česky
59. Mezinárodní hudebněvědné kolokvium: Hudba v pohřebních a zádušních obřadech od sklonku středověku do úsvitu modernity
Autoři
Vydání
2025
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Uspořádání konference
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Brno; Morava; duchovní hudba; liturgie; requiem; kolokvium
Klíčová slova anglicky
Brno; Moravia; early music repertoire; sacred music; liturgy; requiem; colloquium
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 12. 1. 2026 11:53, doc. Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D.
V originále
In the Middle Ages, the Officium defunctorum already encompassed a rich array of texts and their associated melodies. The frequent use of specific biblical texts in the funeral liturgy contributed to their widespread familiarity, even fostering a gradual laicization of musical culture in the early modern period. The central role of the Old Testament figure of Job as a man of sorrows serves as a prime example. Notably, lessons from the Book of Job were published in a four-part setting by Orlando di Lasso as early as 1565. This marks the beginning of musical elements in the funeral and commemorative liturgy beyond the Requiem Mass itself. In addition to chant and polyphony, within the perspective of the Czech Crown Lands a repertoire of funeral hymns also began to develop during the sixteenth century, initially represented only marginally in the earliest hymnals, but by the eighteenth century at the latest, commonly compiled in specialised songbooks.
Česky
Již ve středověku zahrnovalo officium defunctorum bohatou škálu textů a melodií s nimi spojených. Časté používání konkrétních biblických textů v pohřební liturgii přispělo k jejich široké známosti, dokonce podpořilo postupnou laicizaci hudební kultury v raném novověku. Jako příklad lze uvést ústřední roli postavy Jóba ze Starého zákona jako muže utrpení. Je pozoruhodné, že lekce z Knihy Jób byly již v roce 1565 vydány ve čtyřhlasém zhudebnění Orlanda di Lasso. Jde tedy zatím o jeden z nejstarších doložených výskytů polyfonie v pohřební a zádušní liturgii nad rámec samotné zádušní mše. Kromě chorálu a polyfonie se v perspektivě českých zemí v 16. století začal rozvíjet také repertoár pohřebních písní, který byl zpočátku zastoupen pouze okrajově v nejstarších zpěvnících, ale nejpozději v 18. století byl běžně sestavován do specializovaných zpěvníků.
Návaznosti
| MUNI/A/1479/2024, interní kód MU |
|