J 2025

Radiačně indukovaný angiosarkom prsu - zkušenosti z klinické praxe

FRYDOVÁ, Sabina; Ivana MEIXNEROVÁ; Michaela KOBLÍŽKOVÁ; Dagmar BRANČÍKOVÁ; Pavel ROTSCHEIN et al.

Základní údaje

Originální název

Radiačně indukovaný angiosarkom prsu - zkušenosti z klinické praxe

Název anglicky

Radiation-induced angiosarcoma of the breast - experience from clinical practice

Autoři

Vydání

Česká gynekologie, PRAGUE, NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE, 2025, 1210-7832

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30214 Obstetrics and gynaecology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.500 v roce 2024

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

UT WoS

999

EID Scopus

999

Klíčová slova česky

radiačně indukovaný angiosarkom prsu; sekundární angiosarkom prsu; radioterapie; karcinom prsu; komplikace radioterapie; sarkom měkkých tkání; maligní cévní nádor; postradiační sarkom; diagnostika angiosarkomu; léčba angiosarkomu; prognóza; resekce prsu

Klíčová slova anglicky

radiation-induced angiosarcoma of the breast; secondary breast angiosarcoma; radiotherapy; breast cancer; radiotherapy complications; soft tissue sarcoma; malignant vascular tumor; post-radiation sarcoma; angiosarcoma diagnosis; angiosarcoma treatment; prognosis; breast resection

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 16. 1. 2026 13:50, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

ORIG EN

V originále

Angiosarkom (AS) je vzácný maligní nádor z endoteliálních buněk krevních nebo lymfatických cév. Je charakterizován agresivním průběhem s vysokým rizikem generalizace. Nejčastějšími lokalizacemi metastáz jsou kůže, měkké tkáně, prsa, játra, srdce. Klinické příznaky se liší podle místa vzniku. Mezi nejčastější patří erytém, kožní eflorescence, otok a bolestivost. Diagnóza AS se stanovuje na základě histopatologického vyšetření s průkazem atypických endotelových buněk a cévních struktur. Zobrazovací metody se uplatňují jako doplňující vyšetření a pomáhají při stanovení lokalizace a rozsahu nádoru. V publikaci se zaměřujeme na sekundární typ angiosarkomu, který je v posledních letech stále častěji popisován v terénu ozářeného prsu po záchovném typu operace. Popisujeme tři kazuistiky pacientek komplexně léčených na našem pracovišti. Typická je poměrně dlouhá remise v řádu let. Esenciálním základem léčby AS je operační odstranění nádoru s intaktními resekčními okraji. Vzhledem k velikosti defektu po provedené resekci často nepostačuje prostá sutura kožního krytu a je nutné využít spolupráce s plastickým chirurgem k rekonstrukci vzniklého defektu. Odborná literatura se jednoznačně nevyjadřuje k dostačující šířce lemu zdravé tkáně při resekci. Přínos adjuvantní chemoterapie či radioterapie je sporný. Prognóza je obecně nepříznivá vzhledem k nedostatečné citlivosti na neoperační léčebné modality a rychlosti metastazování.

Anglicky

Angiosarcoma (AS) is a rare malignant tumor originating from the endothelial cells of blood or lymphatic vessels. It is characterized by an aggressive course with a high risk of generalization. The most frequent sites of metastasis include the skin, soft tissues, breasts, liver, and heart. Clinical symptoms vary depending on the site of origin. The most common include erythema, skin efflorescence, swelling, and tenderness. Diagnosis of AS is established based on histopathological examination with evidence of atypical endothelial cells and vascular structures. Imaging methods are used as supplementary examinations and help in determining the location and extent of the tumor. In this publication, we focus on the secondary type of angiosarcoma, which has been increasingly described in recent years in the irradiated breast area after breast-conserving surgery. We describe three case reports of patients comprehensively treated at our institution. A relatively long remission, spanning several years, is typical. The essential basis of AS treatment is surgical removal of the tumor with intact resection margins. Due to the size of the defect after resection, simple suturing of the skin cover is often insufficient, and collaboration with a plastic surgeon is necessary for the reconstruction of the resulting defect. Professional literature does not unequivocally state the sufficient width of the healthy tissue margin during resection. The benefit of adjuvant chemotherapy or radiotherapy is debatable. Prognosis is generally poor due to insufficient sensitivity to non-surgical treatment modalities and the speed of metastasis.