2026
Význam provokací pro koncepci určovací žaloby
ŠROMOVÁ, LenkaZákladní údaje
Originální název
Význam provokací pro koncepci určovací žaloby
Název anglicky
The Role of Provocationes in Shaping the Concept of the Declaratory Action
Autoři
ŠROMOVÁ, Lenka ORCID
Vydání
Právník: Teoretický časopis pro otázky státu a práva, 2026, 0231-6625
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Právnická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
provokační žaloba; určovací žaloba; výzva k podání žaloby; provocationes; naléhavý právní zájem; předmět určení
Klíčová slova anglicky
provocatio; declaratory action; summons to action; provocationes; urgent legal interest; subject matter of declaration
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 20. 1. 2026 13:41, Mgr. Petra Georgala
V originále
K přijetí určovací žaloby jako obecného nástroje ochrany došlo ve středoevropském prostoru převážně až v průběhu 19. století. Pochyby o místu určovací žaloby v právním řádu vymizely až s jejím uzákoněním v celoněmecké procesní kodifikaci z roku 1877. Česká právní úprava – zprostředkovaně přes rakouské právo – na německou koncepci navazuje. Její podoba je přitom vyústěním vývoje určovacích nástrojů, jež do té doby alespoň částečně zajišťovaly funkci určovací žaloby. Především šlo o provokační žaloby (zvané také provokace nebo vyzývací žaloby). Určovací žalobou měly být provokace nahrazeny. Text se proto věnuje otázce podílu provokací na přijetí a podobě – českou právní úpravou přejaté – německé koncepce určovací žaloby. Provokační žaloby ovlivnily jako negativní vzor zakotvení požadavku právního zájmu na určení a jeho naléhavosti. Naopak nelze dovozovat, že by subsidiarita provokací mohla sama o sobě sloužit jako argument pro závěr o subsidiaritě určovací žaloby. Přestože provokační žaloby neměly větší přínos pro volbu formulace předmětu určení, kterým podle aktuální právní úpravy může být
Anglicky
As a general instrument of legal protection, the declaratory action was adopted in Central Europe primarily during the 19th century. Doubts regarding the position of the declaratory action within the legal system were dispelled with the enactment of the German Code of Civil Procedure in 1877. Czech legal regulation – indirectly, through Austrian law – follows the German concept. The final form of the German model is the result of the development of declaratory instruments, which – partially – fulfilled the function of declaratory actions. The declaratory action was intended to replace the most important declaratory instrument: the so-called provocatio. This text therefore addresses the role of the provocationes in the adoption and formation of the German concept of declaratory action, which was later incorporated into Czech law. As a negative model, the provocationes influenced the development of the requirement of legal interest in the declaration and the urgency of such interest. However, it cannot be concluded that the subsidiarity of provocatio per se serves as a basis for viewing the declaratory action as a subsidiary instrument. The provocationes did not have a significant impact on the formulation of the subject matter of the declaration – which, under current Czech law, may only concern a legal relationship or a right. Nonetheless, it may support arguments in favor of expanding the subject matter of declaration.
Návaznosti
| MUNI/A/1719/2024, interní kód MU |
|