Information Density in the Beatitudes (Matthew 5:1–12): A Functional Sentence Perspective

ADAM, Martin. Information Density in the Beatitudes (Matthew 5:1–12): A Functional Sentence Perspective. The International Journal of Religion and Spirituality in Society. Illinois: Common Ground Research Networks, 2026, roč. 16, č. 1, s. 103-125. ISSN 2154-8633. Dostupné z: https://doi.org/10.18848/2154-8633/CGP/A499.

Základní údaje

Originální název

Information Density in the Beatitudes (Matthew 5:1–12): A Functional Sentence Perspective

Název česky

Informační hustota v blahoslavenstvích (Matouš 5,1–12): funkční větná perspektiva

Autoři

ADAM, Martin

Vydání

The International Journal of Religion and Spirituality in Society, Illinois, Common Ground Research Networks, 2026, 2154-8633

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60203 Linguistics

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 0.300 v roce 2024

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

DOI

https://doi.org/10.18848/2154-8633/CGP/A499

EID Scopus

2-s2.0-11111111111

Klíčová slova česky

Blahoslavenství; informační struktura; funkční větná perspektiva; informační hustota; poetický text; výpovědní dynamičnost

Klíčová slova anglicky

Beatitudes; Information Structure; Functional Sentence Perspective; Communicative Dynamism; Information Density; Poetic

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

This study examines the linguistic and communicative complexity of Matthew 5:1–12, commonly known as the Beatitudes, through the lens of Functional Sentence Perspective (FSP), a Praguian framework for analyzing information structure. As the opening segment of the Sermon on the Mount, the Beatitudes introduce a vision of blessedness that is both spiritually resonant and rhetorically rich. The traditional title anticipates the central motif of the passage: a series of declarations describing who is blessed and why, framed within the eschatological context of the kingdom of heaven. Despite their apparent simplicity, these statements are semantically and pragmatically dense, even ambiguous—a feature that becomes particularly significant in FSP analysis. Situated within the broader sub-genre of biblical poetic texts, the Beatitudes are marked by ritualization, syntactic repetition, and a high degree of semantic condensation. These characteristics, while serving their pedagogical and liturgical functions, also pose challenges for FSP, especially given the fixed and culturally embedded nature of sacred texts. The study argues that the more a text is ritually and formally stabilized, the less amenable it becomes to unequivocal FSP interpretation. In the case of the Beatitudes, multiple plausible distributions of communicative dynamism (CD) exist, none of which can be definitively privileged. Thus, this analysis highlights the need for a nuanced interpretative approach that accounts for the unique structural and theological properties of poetic religious texts, deepening our understanding of how these texts continue to communicate meaning and authority across diverse contexts.

Česky

Tato studie zkoumá jazykovou a komunikační komplexitu Matouše 5,1–12, běžně označovaného jako Blahoslavenství, prostřednictvím funkční větné perspektivy (FSP), tedy pražského teoretického rámce pro analýzu informační struktury. Jako úvodní část Kázání na hoře Blahoslavenství představují pojetí štěstí/blaženosti, které je zároveň duchovně rezonující i rétoricky bohaté. Tradiční název předjímá ústřední motiv tohoto oddílu: sled výpovědí popisujících, kdo je blahoslavený/šťastný a proč, zasazený do eschatologického kontextu království nebeského. Navzdory své zdánlivé jednoduchosti jsou tyto výroky sémanticky i pragmaticky hutné a místy až nejednoznačné — což se ukazuje jako zvlášť významné při jejich analýze z hlediska FSP. V širším rámci podžánru biblických poetických textů se Blahoslavenství vyznačují ritualizací, syntaktickou repetitivností a vysokou mírou sémantické kondenzace. Tyto rysy, ačkoli plní své didaktické a liturgické funkce, zároveň představují výzvu pro aplikaci FSP, zejména vzhledem k fixované a kulturně zakotvené povaze posvátných textů. Studie tvrdí, že čím více je text rituálně a formálně fixován, tím méně je přístupný jednoznačné interpretaci v rámci FSP. V případě Blahoslavenství tak existuje několik stejně plausibilních rozvržení výpovědní dynamičnosti (CD), z nichž žádné nelze s definitivní platností upřednostnit. Analýza proto poukazuje na nutnost jemně odstíněného interpretačního přístupu, který bere v úvahu specifické strukturální a teologické vlastnosti poetických náboženských textů a přispívá k hlubšímu porozumění tomu, jak tyto texty nadále sdělují význam a autoritu napříč různými kontexty.