Od lidového umění k výtvarnému folklorismu

KŘÍŽOVÁ, Alena; Petr DRASTIL; Miroslava FERSTLOVÁ; Petra MANDÍKOVÁ; František MIKLÍČEK; Tomáš MRÁZEK; Klára PRAJAC a Vanesa VALOVIČOVÁ. Od lidového umění k výtvarnému folklorismu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2025, 214 s. Etnologické studie 31. ISBN 978-80-280-0822-2.

Základní údaje

Originální název

Od lidového umění k výtvarnému folklorismu

Název anglicky

From Folk Art to Artistic Folklorism

Autoři

KŘÍŽOVÁ, Alena; Petr DRASTIL ORCID; Miroslava FERSTLOVÁ; Petra MANDÍKOVÁ; František MIKLÍČEK; Tomáš MRÁZEK; Klára PRAJAC a Vanesa VALOVIČOVÁ

Vydání

1. vyd. Brno, 214 s. Etnologické studie 31, 2025

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-80-280-0822-2

Klíčová slova česky

lidové umění, výtvarný folklorismus

Klíčová slova anglicky

folk art; visual folklorism

Štítky

Munipress

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia národopisu od 19. století. Za lidové umění byly považovány předměty mající z dobového pohledu estetickou hodnotu, bez ohledu na jejich původní funkci ve venkovském prostředí, na materiál a způsob zhotovení. Tyto hmotné doklady se jako první stávaly součástí muzejních sbírek a byly vnímány jako příklady národního umění, které mělo být pendantem k akademickému umění internacionálního charakteru. Až do druhé poloviny 20. století nebyl pojem lidové umění nijak definován a jeho obsah se proměňoval spíše intuitivně podle pojetí jednotlivých badatelů. Do této doby se odborný zájem téměř výhradně obracel k minulosti do 19. a začátku 20. století. V sedmdesátých letech se však etnologie ocitla na rozcestí a kladla si otázku, co má být nadále předmětem studia v současnosti? Na rozdíl od sociální kultury, sledující přirozený vývoj a proměny v podobě a provozování obyčejů, hudebního a tanečního projevu, nebo na rozdíl od zaznamenávání transformace krojů, uvízl vědecký výzkum téměř výhradně v historických tématech. Bylo nutno vykročit z dosavadního stereotypního náhledu na lidové umění a obrátit pozornost k projevům masové kultury a výtvarného folklorismu. S tím souviselo i přehodnocení terminologie a přijetí širšího pojmu lidová výtvarná kultura, který – na rozdíl od pojmu lidové umění – nenese explicitně podmínku estetické hodnoty.

Anglicky

Folk art has been an integral part of ethnographic interest and study since the 19th century. Artifacts that had aesthetic value from a contemporary perspective were considered folk art, regardless of their original function in the rural environment, the material, or the method of production. These tangible artifacts became the first items to be included in museum collections and were perceived as examples of national art, which was supposed to be a counterpart to the international character of academic art. Up until the second half of the 20th century, the term folk art was in no way defined, and its meaning changed somewhat intuitively based on the conceptions of individual researchers. Prior to this, professional interest was focused almost exclusively on the past, specifically the 19th and early 20th centuries. In the 1970s, however, ethnology found itself at a crossroads and asked the question: what should now be the subject of contemporary study? Unlike social culture, which followed the natural development and changes in the form and practice of customs, music, and dance, or unlike the documentation of the transformation of traditional costumes, scientific research into folk art was almost exclusively confined to historical topics. It was necessary to shift away from the existing stereotypical view of folk art and turn attention to expressions of mass culture and visual folklorism. This was also linked to a re-evaluation of terminology and the adoption of a broader concept of folk art culture, which, unlike the concept of folk art, does not explicitly include the condition of aesthetic value.