Fylogeneze bělozubek (Crocidurinae): deset rodů, stovky druhů a četné systematické nejasnosti

CHALUPOVÁ, Veronika; Violaine NICOLAS; Jacob ESSELSTYN; Josef BRYJA a Adam KONEČNÝ. Fylogeneze bělozubek (Crocidurinae): deset rodů, stovky druhů a četné systematické nejasnosti. In Zoologické dny České Budějovice 2026. 2026. ISBN 978-80-87189-50-4.

Základní údaje

Originální název

Fylogeneze bělozubek (Crocidurinae): deset rodů, stovky druhů a četné systematické nejasnosti

Název česky

Fylogeneze bělozubek (Crocidurinae): deset rodů, stovky druhů a četné systematické nejasnosti

Název anglicky

Phylogeny of white-toothed shrews (Crocidurinae): ten genera, hundreds of species, and numerous systematic uncertainties

Autoři

CHALUPOVÁ, Veronika; Violaine NICOLAS; Jacob ESSELSTYN; Josef BRYJA a Adam KONEČNÝ

Vydání

Zoologické dny České Budějovice 2026, 2026

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

10613 Zoology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87189-50-4

Klíčová slova česky

Crocidurinae; fylogenomika; UCE

Klíčová slova anglicky

Crocidurinae; phylogenomics; UCE

---

Anotace

V originále

Bělozubky podčeledi Crocidurinae (Eulipotyphla: Soricidae) jsou drobní zemní savci obývající většinu Evropy, Asie a Afriky. V současném pojetí tato podčeleď zahrnuje celkem 10 rodů: Crocidura, Diplomesodon, Feroculus, Palawanosorex, Paracrocidura, Ruwenzorisorex, Scutisorex, Solisorex, Suncus a Sylvisorex. Kromě rodu Palawanosorex byly všechny ostatní zavedeny před molekulární érou, a tudíž výhradně na základě morfologických dat. Vysoká druhová diverzita a absence výrazných vnějších diagnostických znaků pro identifikaci druhů vedly k rozsáhlému využívání genetických sekvencí, které se staly klíčovým nástrojem pro rekonstrukci fylogenetických vztahů mezi jednotlivými druhy. Ale co když se poté ukáže, že rody popsané na základě morfologie nejsou monofyletické? Již první molekulárně-fylogenetické studie bělozubek upozornily, že morfologicky definované rody vykazují parafyletické až polyfyletické vztahy. Nicméně tyto studie se vyznačovaly omezeným množstvím jak genetických markerů, tak studovaných druhů. Z tohoto důvodu jsme na základě všech dosud publikovaných i nepublikovaných sekvencí mitochondriálního cytochromu b rekonstruovali fylogenezi zahrnující všech deset bělozubčích rodů. Následně jsme získali genomová data (UCE) pro 102 jedince zahrnujících devět rodů a pokrývající velkou část diverzity odhalené pomocí cytochromu b. Naše výsledky potvrzují dosavadní taxonomické problémy: vnořenou pozici Paracrocidura a Diplomesodon v rámci Crocidura, nepříbuznost asijských a afrických druhů rodu Suncus, přičemž ty africké jsou různě promíchané s druhy rodu Sylvisorex. Mezi linie rodu Sylvisorex jsou vmezeřeny i Ruwenzorisorex a Scutisorex. Monofyletické zůstaly nakonec pouze rody Palawanosorex a Solisorex. Naše fylogenomické analýzy tak vyjasňují vztahy dříve spíše tušené na základě méně robustních mitochondriálních markerů, a podtrhují nutnost taxonomické revize celé podčeledi bělozubek integrací morfologických a genetických dat. Podpořeno projektem GAČR č. GA23-06116S.

Anglicky

White-toothed shrews of the subfamily Crocidurinae (Eulipotyphla: Soricidae) are small terrestrial mammals inhabiting most of Europe, Asia, and Africa. In its current conception, this subfamily includes a total of 10 genera: Crocidura, Diplomesodon, Feroculus, Palawanosorex, Paracrocidura, Ruwenzorisorex, Scutisorex, Solisorex, Suncus, and Sylvisorex. With the exception of the genus Palawanosorex, all others were established before the molecular era and therefore exclusively on the basis of morphological data. High species diversity and the absence of distinctive external diagnostic features for species identification have led to the extensive use of genetic sequences, which have become a key tool for reconstructing phylogenetic relationships between species. But what if it turns out that the genera described on the basis of morphology are not monophyletic? The first molecular phylogenetic studies of white-toothed shrews already pointed out that morphologically defined genera exhibit paraphyletic to polyphyletic relationships. However, these studies were characterized by a limited number of both genetic markers and species studied. For this reason, we reconstructed the phylogeny of all ten white-toothed shrew genera based on all published and unpublished mitochondrial cytochrome b sequences. We then obtained genomic data (UCE) for 102 individuals representing nine genera and covering a large part of the diversity revealed by cytochrome b. Our results confirm the existing taxonomic problems: the nested position of Paracrocidura and Diplomesodon within Crocidura, the unrelatedness of Asian and African species of the genus Suncus, with the African ones being variously mixed with species of the genus Sylvisorex. Ruwenzorisorex and Scutisorex are also intercalated between the lines of the genus Sylvisorex. In the end, only the genera Palawanosorex and Solisorex remained monophyletic. Our phylogenomic analyses thus clarify relationships that were previously only suspected on the basis of less robust mitochondrial markers and underscore the need for a taxonomic revision of the entire subfamily of white-toothed shrews by integrating morphological and genetic data. Funded by Czech Science Foundation no. GA23-06116S.