2026
Alkohol a lékové interakce
JUŘICA, Jan a Miroslav TURJAPZákladní údaje
Originální název
Alkohol a lékové interakce
Název česky
Alkohol a lékové interakce
Název anglicky
Alcohol and drug interactions
Autoři
JUŘICA, Jan a Miroslav TURJAP
Vydání
ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH, ČLS JEP, Praha 2007, 2026, 0008-7335
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Klíčová slova česky
alkohol; lékové interakce
Klíčová slova anglicky
alcohol; drug interactions
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 2. 3. 2026 15:56, doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.
V originále
Alkohol představuje v Česku závažný zdravotní problém s významnými dopady na nemocnost, úmrtnost i farmakoterapii. Rizikově pije přibližně 15-18 % populace, přičemž kombinace alkoholu a léků je častá a často přehlížená. Metabolismus etanolu probíhá převážně v játrech enzymy ADH a CYP2E1; chronická konzumace indukuje CYP2E1, což může zvýšit tvorbu toxických metabolitů některých léčiv. Etanol působí na CNS zejména prostřednictvím GABA, NMDA a adenosinových receptorů a ovlivňuje iontové kanály, což přispívá k jeho tlumivým účinkům. Interakce alkoholu s léčivy mohou být farmakokinetické (např. změna absorpce, indukce nebo inhibice enzymů) nebo farmakodynamické (např. zesílení hepatotoxicity, útlum CNS, hypotenze, hypoglykémie). Významné riziko představuje disulfiramová reakce. Alkohol může rovněž zvyšovat neurotoxicitu a riziko konvulzí, zejména při vysazení po chronickém užívání. U starší populace hraje roli kumulace rizik:polypragmazie, změněná farmakokinetika a zvýšená citlivost k nežádoucím účinkům. Kombinace alkoholu s imunomodulační terapií může oslabit imunitní odpověď a zvyšovat riziko infekcí. Studie interakcí jsou limitovány přidruženým jaterním poškozením, malým počtem pacientů/subjektů a variabilitou dávek etanolu. Nejvyšší riziko nesou polymorbidní senioři a pacienti s jaterní cirhózou.
Anglicky
Alcohol is a serious health problem in Czechia, with significant impacts on morbidity, mortality, and pharmacotherapy. Approximately 15-18% of the population drinks at risky levels, and the combination of alcohol and medication is common and often overlooked. Ethanol metabolism occurs mainly in the liver by the enzymes ADH and CYP2E1; chronic consumption induces CYP2E1, which can increase the production of toxic metabolites of certain drugs. Ethanol acts on the CNS mainly through GABA, NMDA, and adenosine receptors and affects ion channels, contributing to its sedative effects. Alcohol interactions with drugs can be pharmacokinetic (e.g., changes in absorption, enzyme induction or inhibition) or pharmacodynamic (e.g., increased hepatotoxicity, CNS depression, hypotension, hypoglycemia). The disulfiram reaction poses a significant risk. Alcohol may also increase neurotoxicity and the risk of convulsions, especially when discontinued after chronic use. In the elderly population, the accumulation of risks plays a role: polypharmacy, altered pharmacokinetics, and increased sensitivity to adverse effects. The combination of alcohol with immunomodulatory therapy may weaken the immune response and increase the risk of infections. Interaction studies are limited by associated liver damage, small numbers of patients/subjects, and variability in ethanol doses. The highest risk is borne by polymorbid seniors and patients with liver cirrhosis.