Vliv vybraných imunohistochemických a klinicko-patologických markerů na prognózu pacientek se zhoubným nádorem dělohy

HERBOLTOVA, P.; Petra OVESNÁ; K. DVORAKOVA; T. FOCKO; R. KASTAN; P. STRANIK; V. SMOLIGOVA; J. KOSTUN a J. PRESL. Vliv vybraných imunohistochemických a klinicko-patologických markerů na prognózu pacientek se zhoubným nádorem dělohy. Ceska Gynekologie-Czech Gynaecology. PRAGUE: NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE, 2025, roč. 90, č. 6, s. 425-434. ISSN 1210-7832. Dostupné z: https://doi.org/10.48095/cccg2025425.

Základní údaje

Originální název

Vliv vybraných imunohistochemických a klinicko-patologických markerů na prognózu pacientek se zhoubným nádorem dělohy

Název anglicky

The influence of selected immunohistochemical and clinical-pathological markers on the prognosis of patients with malignant uterine tumors

Autoři

HERBOLTOVA, P.; Petra OVESNÁ ORCID; K. DVORAKOVA; T. FOCKO; R. KASTAN; P. STRANIK; V. SMOLIGOVA; J. KOSTUN a J. PRESL

Vydání

Ceska Gynekologie-Czech Gynaecology, PRAGUE, NAKLADATELSKE STREDISKO C L S J E PURKYNE, 2025, 1210-7832

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30214 Obstetrics and gynaecology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 0.500 v roce 2024

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/25:00143885

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

https://doi.org/10.48095/cccg2025425

UT WoS

001676346700001

EID Scopus

2-s2.0-105028457325

Klíčová slova anglicky

endometrial carcinoma; L1 cell adhesion molecule; estrogen receptors; progesterone receptors; survival; symptoms

Štítky

14119612, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Úvod: Karcinom endometria představuje nejčastější gynekologickou malignitu ve vyspělých zemích a jeho incidence v posledních dekádách roste. Prognóza pacientek závisí na kombinaci klinicko-patologických charakteristik a nově i molekulárních ukazatelů. Cílem této studie bylo analyzovat vliv vybraných prognostických markerů – imunohistochemických (L1CAM, ER, PR) a klasických (FIGO stadium, grade, myometrální invaze, postižení lymfatických uzlin, vzdálené metastázy) – na přežití pacientek s karcinomem endometria. Materiál a metody: Retrospektivně bylo hodnoceno 143 žen s histologicky potvrzeným karcinomem endometria léčených v letech 2014–2018. Všechny pacientky podstoupily primární chirurgickou léčbu. U resekátů byly provedeny imunohistochemické analýzy L1CAM, ER (estrogenový receptor) a PR (progesteronový receptor). Data byla statisticky zpracována pomocí Kaplan-Meierovy analýzy a Coxova modelu rizik, s adjustací na věk. Výsledky: Exprese L1CAM byla zjištěna u 14 % pacientek a byla spojena se zkrácením přežití (HR ≈ 3,9). ER a PR pozitivita (89 %, resp. 85 %) korelovala s příznivější prognózou (HR pro ER pozitivitu 0,21; PR 0,23). Klasické faktory jako vyšší grade, pokročilé FIGO stadium, cervikální a lymfovaskulární invaze či přítomnost metastáz v uzlinách byly statisticky významně spojeny s horším přežitím. Zajímavým zjištěním byla výrazně lepší prognóza u asymptomatických pacientek – přítomnost symptomů zvyšovala riziko úmrtí až čtyřnásobně. Závěr: L1CAM pozitivita a ztráta hormonálních receptorů představují významné nepříznivé prognostické faktory. Jejich zařazení do vyšetření rutinního imunohistochemického panelu zlepšuje stratifikaci rizika a personalizaci léčby, což v době publikace této práce je již zahrnuto v aktualizovaných ESGO-ESTRO-ESP guidelines 2025. Současně bylo prokázáno, že absence symptomů při diagnóze je příznivým ukazatelem přežití. Výsledky podporují další výzkum prognostických markerů a jejich integraci do klinických rozhodovacích algoritmů.

Anglicky

Introduction: Endometrial carcinoma is the most common gynecological malignancy in developed countries, and its incidence has been increasing in recent decades. The prognosis of patients depends on a combination of clinical-pathological characteristics, and more recently, molecular indicators. The aim of this study was to analyze the influence of the selected prognostic markers-immunohistochemical (L1CAM, ER, PR) and classical (FIGO stage, grade, myometrial invasion, lymph node involvement, distant metastases)-on the survival of patients with endometrial carcinoma. Materials and methods: A retrospective evaluation was performed on 143 women with histologically confirmed endometrial cancer treated between 2014 and 2018. All patients underwent primary surgical treatment. Resected specimens were subjected to immunohistochemical analysis of L1CAM, ER, and PR. Data were statistically processed using a Kaplan-Meier analysis and the Cox proportional hazards model, adjusted to age. Results: L1CAM expression was detected in 14% of patients and was associated with shortened survival (HR approximate to 3.9). ER and PR positivity (89% and 85%, resp.) correlated with a more favorable prognosis (HR for ER positivity 0.21; PR 0.23). Classical factors such as higher grade, advanced FIGO stage, cervical and lymphovascular invasion, or presence in nodes were statistically associated with worse survival. An interesting finding was a significantly better prognosis in asymptomatic patients-the presence of symptoms increased the risk of death up to fourfold. Conclusion: L1CAM positivity and loss of hormone receptors are significant adverse prognostic factors. Their inclusion in routine immunohistochemical panel testing improves risk stratification and treatment personalization, which at the time of publication of this paper is already included in the updated ESGO-ESTRO-ESP 2025 guidelines. At the same time, it has been shown that the absence of symptoms at diagnosis is a favorable survival indicator.The results support further research into prognostic markers and their integration into clinical decision-making algorithms.