2026
Music in Terezín : Cultural Continuity in Extreme Conditions
SPURNÝ, LubomírZákladní údaje
Originální název
Music in Terezín : Cultural Continuity in Extreme Conditions
Autoři
Vydání
1. vyd. Koper/Ljubljana, Composers’ Societies Past and Present : Combining the Professional and the National, od s. 49-58, 10 s. Studia musicologica Labacensia, 9, 2026
Nakladatel
Založba Univerze na Primorskem in Festival Ljubljana
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60400 6.4 Arts
Stát vydavatele
Slovinsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-961-293-555-9
Klíčová slova česky
Terezín; hudba v ghettu; terezínští skladatelé; hudební život za holokaustu; Viktor Ullmann; Pavel Haas; Gideon Klein; Freizeitgestaltung; kulturní život v Terezíně; hudba a propaganda
Klíčová slova anglicky
Theresienstadt; music in the ghetto; Theresienstadt composers; musical life during the Holocaust; Viktor Ullmann; Pavel Haas; Gideon Klein; Freizeitgestaltung; cultural life in Terezín; music and propaganda
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 2. 4. 2026 10:00, Mgr. Ester Gaja Pučálková, Ph.D.
V originále
his article examines musical life in the Theresienstadt ghetto and the role played by composers and performers under the extreme conditions of internment between 1941 and 1945. It first addresses the widely used term “Theresienstadt composers”, arguing that it should not be understood as referring to a coherent compositional school, but rather to a historically conditioned group of authors connected by the circumstances of their imprisonment. The study outlines the cultural background of these activities, tracing their origins to clandestine musical life in the Protectorate of Bohemia and Moravia after 1939. It then analyses the development of musical institutions and performance practice within the ghetto, including orchestras, chamber ensembles, opera productions, and informal musical gatherings. Particular attention is given to the organisational framework of Freizeitgestaltung and to the repertoire cultivated by both professional and amateur musicians. The article also considers the relationship between cultural activity and Nazi propaganda, especially in connection with the preparations for the International Red Cross visit in 1944. Ultimately, the musical life of Terezín is interpreted as a unique microcosm of Central European cultural continuity maintained under conditions of persecution and confinement.
Česky
Studie se zabývá hudebním životem v ghettu Terezín v letech 1941–1945 a rolí, kterou v extrémních podmínkách internace sehráli skladatelé, interpreti a hudební instituce. Text se nejprve věnuje pojmu „terezínští skladatelé“, který je v odborné literatuře často používán, avšak neoznačuje kompoziční školu ani stylisticky jednotnou skupinu autorů, nýbrž historicky podmíněné společenství spojené okolnostmi internace. Studie dále sleduje kulturní předpoklady hudebního života v ghettu a jeho kořeny v aktivitách židovských hudebníků v Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939. Zvláštní pozornost je věnována organizaci hudebního života v Terezíně, působení orchestrů, komorních souborů, operních představení a dalších forem hudební produkce. Důležitou roli sehrála instituce Freizeitgestaltung, která koordinovala kulturní činnost vězňů. Text se rovněž zabývá repertoárem, postavením profesionálních i amatérských hudebníků a významem hudební tvorby jako prostředku kulturní kontinuity a duchovní rezistence. Současně připomíná souvislosti mezi kulturním životem ghetta a nacistickou propagandou, zejména v souvislosti s návštěvou Mezinárodního červeného kříže v roce 1944. Hudební život Terezína je tak interpretován jako jedinečný mikrokosmos středoevropské kulturní tradice, udržované navzdory extrémním podmínkám pronásledování.
Návaznosti
| TL05000527, projekt VaV |
|