2026
Nevyžádaná reklama v enviromentálním kontextu
KOTÁSEK, JosefZákladní údaje
Originální název
Nevyžádaná reklama v enviromentálním kontextu
Název česky
Nevyžádaná reklama v enviromentálním kontextu
Název anglicky
Unsolicited Advertising in an Environmental Context
Autoři
Vydání
Bratislavské právnické fórum 2026, 2026
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50501 Law
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Organizační jednotka
Právnická fakulta
Klíčová slova česky
unsolicited advertising; follow-up advertising; spam
Klíčová slova anglicky
nevyžádaná reklama; navazující reklama; spam
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 18. 9. 2026 19:25, prof. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.
V originále
Autor se zabývá výjimkou z obecného požadavku předchozího souhlasu se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou, která umožňuje obchodníkovi oslovit vlastního zákazníka navazující (follow-up) nabídkou obdobného zboží nebo služeb i bez jeho výslovného souhlasu. Autor reflektuje ekologickou stopu této marketingové komunikac e rozebírá předpoklady aprobace této navazující komunikace, a to jak z pohledu primární (veřejnoprávní) úpravy v zákoně o některých službách informační společnosti, tak z pohledu skutkové podstaty dotěrného obtěžování v občanském zákoníku, tedy v režimu práva soukromého. Zvláštní pozornost byla věnována vzájemnému vztahu obou režimů, jejich obsahovým odlišnostem a kritickému zhodnocení možností jejich sladění, a to i s využitím srovnávacích exkurzů do německého a slovenského práva, které ilustrují alternativní legislativní i judikatorní řešení obdobných otázek.
Anglicky
The author addresses the exception to the general requirement of prior consent for sending commercial communications by electronic mail, which allows a trader to approach its own customer with a follow-up offer of similar goods or services even without the customer's express consent. The author reflects on the ecological footprint of this marketing communication and analyzes the conditions for the approval of such follow-up communication, both from the perspective of the primary (public-law) regulation in the Act on Certain Information Society Services and from the perspective of the tort of intrusive harassment (nuisance) under the Civil Code, i.e., within the private-law regime. Particular attention is devoted to the relationship between the two regimes, their substantive differences, and a critical assessment of the possibilities for their alignment, including comparative excursions into German and Slovak law, which illustrate alternative legislative and case-law solutions to similar questions.
Návaznosti
| EH22_008/0004595, projekt VaV |
|