Analýza hlubinné ekologie

BINKA, Bohuslav. Analýza hlubinné ekologie. 2002. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 166 s.

Základní údaje

• Originální název: Analýza hlubinné ekologie
• Název anglicky: Analysis of the deep ecology
• Autoři: BINKA, Bohuslav.
• Vydání: 2002. vyd. Brno, 166 s. 2002.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Typ výsledku: Odborná kniha
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Ekonomicko-správní fakulta
• Klíčová slova anglicky: deep ecology; environmental philosophy; analysis; deconstruction; neo-fundamentalism
• Štítky: analysis, deconstruction, deep ecology, environmental philosophy, neo-fundamentalism

Anotace

Sedmdesátá léta minulého století nebyla pouze dobou zvratu vztahu mezi náboženstvím a moderní společností, ale také obdobím boje o podobu interpretace environmentální krize. Tyto zdánlivě nepodobné děje mají překvapivě mnoho společných rysů a především velmi podobné vyústění, které se brání dosazení na tradiční škálu dichotomií politické filosofie: liberální x konzervativní x socialistický; demokratický x totalitní; pokrokový x zpátečnický. To, co se alespoň zpočátku zdálo jako znovuoživení konzervativního postoje v církvích, zradikalizování feministické teorie či zasazení ekologické krize do širšího rámce, skončilo ve všech případech vítězstvím nového typu fundamentalismu, který bez váhání jak to v případě náboženských skupin dokumentuje Kepel, v případě sekt Abgrall a v případě feminizmu Fox využije všech prostředků nenáviděné modernity k znouvoživení dávno zapomenuté společnosti Řádu, Boha či Matky Země. Jednoduše řečeno v průběhu 70. let minulého století se významně proměnil typ utopického diskursu alternativních, okrajových skupin, a to směrem k velmi nebezpečnému neofundamentalismu.

Anotace anglicky

The 1970s were not only a period of turning points in relations between religion and modern society; they were also a time in which a conflict over the interpretation of the environmental crisis took place. Surprisingly, these seemingly dissimilar actions have many features in common and, in particular, a very similar outcome, which resists to its being placed within the traditional range of dichotomies of political philosophy: liberal v. conservative v. socialist; democratic v. totalitarian; progressive v. reactionary. What seemed, at the beginning at least, to be a revival of the conservative attitude in churches, a radicalisation of feminist theory or an attempt to place the environmental crisis into a wider context, resulted in all these cases in the victory of a new type of fundamentalism, which will not hesitate as Kepel testifies in religious groups, Abgrall in sects and Fox in feminism to employ any of the methods of much-hated modernity in order to revive a long-forgotten society of Order or Mother Earth. To put it simply, the utopian discourse of alternative groups changed significantly in the 1970s towards a very dangerous neo-fundamentalism.