Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{406380,
author = {Starý, J. and Gajdoš, P. and Sedláček, P. and Blažek, B. and Černá, Z. and Hrstková, Hana and Jabali, Y. and Kopečná, Lenka and Mihál, V. and Mydlil, J. and Procházková, D. and Toušovská, K. and Vávra, V.},
article_location = {Česká republika, Praha},
article_number = {11},
language = {cze},
issn = {0069-2328},
journal = {Česko-Slovenská pediatrie},
title = {Osud dětí s prvním relapsem akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000},
volume = {57/2002},
year = {2002}
}
TY - JOUR
ID - 406380
AU - Starý, J. - Gajdoš, P. - Sedláček, P. - Blažek, B. - Černá, Z. - Hrstková, Hana - Jabali, Y. - Kopečná, Lenka - Mihál, V. - Mydlil, J. - Procházková, D. - Toušovská, K. - Vávra, V.
PY - 2002
TI - Osud dětí s prvním relapsem akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000
JF - Česko-Slovenská pediatrie
VL - 57/2002
IS - 11
SP - 643
EP - 643
PB - Česká lékařská společnost J.E. Purkyně
SN - 00692328
N2 - V letech 1990-2000 prodělalo 59 (17,8%) z 352 dětí léčených podle protokolu ALL-BFM 90 26 (9,9) z 276 pacientů zařazených do protokolu ALL-BFM 95 první relaps akutní lymfoblastické leukémie (ALL). Velmi časný relaps byl diagnostikován u 45 (52,9%), časný relaps u 22 (25,9% a pozdní relaps u 18 (21,2%)z 85 pacientů. U 60 pacientů (70,6%) se vyskytl izolovaný dřeňový relaps, 12 (14,2( dětí mělo kombinovaný relaps ve dřeni a CNS/testes, 9 chlapců (10,6%) prodělalo izolovaný testikulární relaps a u 4 dětí (4,7%) postihl relaps jiný orgán. Izolovaný relaps v CNS se ve sledovanbém období nevyskytl. Léčba byla vedena podle BFM REZ protokolů u 65 dětí, 8 pacientů bylo léčeno protololem VANDA, iná léčba byla zvolena u 6 dětí a 6 pacientů mělo pouze palitivní léčbu. Druhá remise byla dosažena u 55/85 (64,7%) dětí. Volba postremisní léčby záležela na délce první remise, typu relapsu a přítomnosti dárce pro transplantaci krvetvorných buněk (SCT).. Dvacet šest dětí (47,3%, které dosáhly remise, bylo léčeno chemoterapií, 21 (38,2%) postoupilo alognní SCT a 8 pacientů (1,4,5%) autologní SCT. Medián doby sledování souboru byl 4 roky (0,8-8,8%). Pravděpodobnost přežití do "selhání" (EFS) je pro celý soubor pacientů 16,7% (SE 5%) a celkové přežití 22,8% (5%) Nejdůležitějšími prognostickými faktory byly délka první remise a typ rerelapsu. Děti s pozdními relapsy (EFS 37,8%) měly výrazně lepší prognózu než děti s velmi časným (EFS 6,7%,p-0,0001) nebo časným relapsem (EFS 18,2%,p=0,005). Chlapci s izolovaným testikulárním relapsem (EFS 46,9%) měli lepší výsledky než pacienti s izolovaným ddřeňovým (EFS 11,5%, p=,001) nebo kombinovaným relapsem (EFS25%, p=0,036). Snaha zlepšit prognózu dětí s velmi časným a časným relapsem transplantací krvetvorných buňek (n=15, žijí 2) nebyla úspěšná.Závěr: Velmi časný relaps je nejčastější komplikací léčby dětí s ALL současnými intenzivními protokoly. Prognóza těchto pacientů zůstává nadále nepříznivá.
ER -
STARÝ, J., P. GAJDOŠ, P. SEDLÁČEK, B. BLAŽEK, Z. ČERNÁ, Hana HRSTKOVÁ, Y. JABALI, Lenka KOPEČNÁ, V. MIHÁL, J. MYDLIL, D. PROCHÁZKOVÁ, K. TOUŠOVSKÁ a V. VÁVRA. Osud dětí s prvním relapsem akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000. \textit{Česko-Slovenská pediatrie}. Česká republika, Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2002, roč.~57/2002, č.~11, s.~643. ISSN~0069-2328.
|
