Pulzový tlak a riziko kardiovaskulárních nemocí

ŘIHÁČEK, Ivan, Miroslav SOUČEK, Tomáš KÁRA, Petr FRÁŇA a Marek ORBAN. Pulzový tlak a riziko kardiovaskulárních nemocí. Kardiologická revue. Brno: Medica Publishing and Consulting, s.r.o., 2003, roč. 2003, č. 1, s. 1-5. ISSN 1212-4540.

Základní údaje

Originální název

Pulzový tlak a riziko kardiovaskulárních nemocí

Název anglicky

Pulse pressure and risk of cardiovascular diseases.

Autoři

ŘIHÁČEK, Ivan (203 Česká republika, garant), Miroslav SOUČEK (203 Česká republika), Tomáš KÁRA (203 Česká republika), Petr FRÁŇA (203 Česká republika) a Marek ORBAN (703 Slovensko)

Vydání

Kardiologická revue, Brno, Medica Publishing and Consulting, s.r.o. 2003, 1212-4540

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/03:00008822

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

Pulse pressure - great arteries compliance - velocity of pulse wave - betaxolol

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Pulzový tlak je dán rozdílem hodnot systolickÈho a diastolickÈho krevního tlaku. Fyziologicky se zvyšuje s věkem, kdy dochází k postupnému zvýšení systolickÈho i diastolickÈho tlaku. Kolem 60. roku věku systolický tlak dále roste, ale diastolický začne klesat, zvyšuje se pulzový tlak. Příčinou je snížení poddajnosti velkých tepen a zvýšení rychlosti šíření pulzové vlny. Rizikovými faktory zvýšení hodnoty pulzového tlaku jsou věk, diabetes mellitus, obezita, porucha metabolismu lipidů, ženské pohlaví po menopauze a silové sporty. Zdá se, že pulzový tlak je vedle systolického a diastolického tlaku významným prognostickým ukazatelem kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti. Zatím neznáme optimální hodnoty pulzového tlaku pro různé věkové kategorie hypertoniků i normotoniků. Léčebně jej můžeme ovlivnit diuretiky,inhibitory angiotenzin-konvertázy, blokátory angiotenzinu II, kalciovými blokátory, případně jejich kombinací. 3měsíční léčba betaxolol hydrochloridem u mladých nemocných s čerstvě zjištěnou hypertenzí statisticky významně snížila hodnotu pulzového tlaku při měření sfygmomanometrem (-4,6 mmHg,P < 0,001) a v denní době (6-22 hodin) při 24hodinovém ambulantním monitorování krevnÌho tlaku (-1,5 mmHg, P < 0,005). Statisticky nevýznamně byly ovlivněny hodnoty pulzového tlaku při 24hodinovém ambulantním monitorování během celých 24 hodin a v noční době (22-6 hodin).

Anglicky

The pulse pressure means the difference between systolic and diastolic blood pressure. Physiologically it increases during the life, both systolic and diastolic values. About in 60 years the systolic pressure increases forth, but the diastolic one begins to decrease, so that the pulse pressure increases. The causes are the decrease of great arteries compliance and increase of the pulse wave velocity. The risk factors of pulse pressure increase include age, diabetes mellitus, obesity, dyslipidemia, female gender after menopause and power sports. We can assume that the pulse pressure represents in addition to the systolic and diastolic pressure an important prognostic marker of cardiovascular morbidity and mortality. For the time being we do not know any optimal values of pulse pressure for various age strata of normotensive and hypertensive subjects. Therapeutically we can influence the pulse pressure by means of diuretics, angiotensin converting enzyme inhibitors, angiotensin II receptor antagonists, calcium antagonists and their combinations. In young patients suffering from recent hypertension the decrease of pulse pressure values measured by means of sphygmomanometry during a 3-months betaxolol therapy was statistically significant (-4,6 mmHg, P< 0,001). The decrease of pulse pressure values measured by means of continuous ambulatory monitoring was statistically significant (-1,5 mmHg, P < 0,005) only during the day time (6-22 h), but during 24h and night time (22-6 h) it was non-significant.