STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ

D 2003

STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ

CHROMÁ, Markéta; Jiří PINKAS a Herbert W. ROESKY

Základní údaje

Originální název

STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ

Název anglicky

Investigation of Phase Transitions of Mesoporous Metallophosphates

Autoři

CHROMÁ, Markéta; Jiří PINKAS a Herbert W. ROESKY

Vydání

Praha, Chemické listy, s. 868-868, 2003

Nakladatel

Česká společnost chemická

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

10402 Inorganic and nuclear chemistry

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.345

Kód RIV

RIV/00216224:14310/03:00008180

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISSN

Klíčová slova anglicky

phase transition; mesoporpous; metallophosphates

Štítky

mesoporpous, metallophosphates, phase transition

Změněno: 31. 5. 2009 22:21, prof. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Mezoporézní anorganické materiály1 jsou amorfní pevné látky s velkým povrchem, který je dán především pravidelným uspořádáním pórů (popř. vrstev) jednotného průměru. Velikost pórů se u různých mezoporézních materiálů pohybuje v rozmezí 2 - 50 nm. K přípravě těchto materiálů jsme využili metodu tzv. supramolekulárního templátování1, při které se využívá micelárních agregátů k formování mezostruktury. Geminální anionický tenzid C12H25OPO(OH)(OCH2CH2)3OPO(OH)OC12H252, který byl v našem případě používán jako templát (šablona), jsme charakterizovali pomocí dostupných fyzikálně-chemických metod a sledováním závislosti povrchového napětí na koncentraci tenzidu se nám podařilo stanovit i jeho kritickou micelární koncentraci. Mezostrukturní materiály různých kovů (Al, Ni, Co, Cu, Cr) jsme izolovali pomocí homogenního srážení močovinou3. Z výsledků rtg. práškové difrakce a 31P NMR v pevné fázi usuzujeme, že v některých případech dochází k postupné transformaci původně vytvořených mezostruktur. V poslední době se zabýváme především odstraněním tenzidu z pórů mezostrukturních materiálů, které je posledním krokem syntézy vedoucím ke vzniku mezoporézních materiálů. Provádí se nejčastěji kalcinací, popř. extrakcí rozpouštědly, či působením ozonu. Tyto metody však doposud vedly ke zborcení mezostruktur, proto jsme se zaměřili na prozkoumání možnosti odstranění templátu chemickou cestou - pomocí Me3SiBr.

Anglicky

Investigation of Phase Transitions of Mesoporous Metallophosphates

Návaznosti

GA203/01/1533, projekt VaV

Název: Nové bezvodé metody přípravy fosfátových, silikátových, hybridních a oxidických materiálů

Investor: Grantová agentura ČR, Nové bezvodé metody přípravy fosfátových, silikátových, hybridních a oxidických materiálů

Citovat

CHROMÁ, Markéta; Jiří PINKAS a Herbert W. ROESKY. STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ. In Chemické listy. Praha: Česká společnost chemická, 2003, s. 868. ISSN 0009-2770.

@inproceedings{488533,
   author = {Chromá, Markéta and Pinkas, Jiří and Roesky, Herbert W.},
   address = {Praha},
   booktitle = {Chemické listy},
   keywords = {phase transition; mesoporpous; metallophosphates},
   language = {cze},
   location = {Praha},
   pages = {868-868},
   publisher = {Česká společnost chemická},
   title = {STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ},
   year = {2003}
}

TY  - CONF
ID  - 488533
AU  - Chromá, Markéta - Pinkas, Jiří - Roesky, Herbert W.
PY  - 2003
TI  - STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ
PB  - Česká společnost chemická
CY  - Praha
KW  - phase transition
KW  - mesoporpous
KW  - metallophosphates
N2  - Mezoporézní anorganické materiály1 jsou amorfní pevné látky s velkým povrchem, který je dán především pravidelným uspořádáním pórů (popř. vrstev) jednotného průměru. Velikost pórů se u různých mezoporézních materiálů pohybuje v rozmezí 2 - 50 nm. K přípravě těchto materiálů jsme využili metodu tzv. supramolekulárního templátování1, při které se využívá micelárních agregátů k formování mezostruktury. Geminální anionický tenzid C12H25OPO(OH)(OCH2CH2)3OPO(OH)OC12H252, který byl v našem případě používán jako templát (šablona), jsme charakterizovali pomocí dostupných fyzikálně-chemických metod a sledováním závislosti povrchového napětí na koncentraci tenzidu se nám podařilo stanovit i jeho kritickou micelární koncentraci. Mezostrukturní materiály různých kovů (Al, Ni, Co, Cu, Cr) jsme izolovali pomocí homogenního srážení močovinou3. Z výsledků rtg. práškové difrakce a 31P NMR v pevné fázi usuzujeme, že v některých případech dochází k postupné transformaci původně vytvořených mezostruktur. V poslední době se zabýváme především odstraněním tenzidu z pórů mezostrukturních materiálů, které je posledním krokem syntézy vedoucím ke vzniku mezoporézních materiálů. Provádí se nejčastěji kalcinací, popř. extrakcí rozpouštědly, či působením ozonu. Tyto metody však doposud vedly ke zborcení mezostruktur, proto jsme se zaměřili na prozkoumání možnosti odstranění templátu chemickou cestou - pomocí Me3SiBr.
ER  -

CHROMÁ, Markéta; Jiří PINKAS a Herbert W. ROESKY. STUDIUM FÁZOVÝCH PŘEMĚN MEZOPORÉZNÍCH METALOFOSFÁTŮ. In \textit{Chemické listy}. Praha: Česká společnost chemická, 2003, s.~868. ISSN~0009-2770.

Přehled o publikaci