2003
Molekulárně-biologická analýza kmenů Enterococcus faecium VanA u pacientů s hemato-onkologickým onemocněním
KOLÁŘ, Milan, Roman PANTŮČEK, Iva VÁGNEROVÁ, Michaela KESSELOVÁ, Pavel SAUER et. al.Základní údaje
Originální název
Molekulárně-biologická analýza kmenů Enterococcus faecium VanA u pacientů s hemato-onkologickým onemocněním
Název anglicky
Molecular-biology analysis of Enterococcus faecium VanA strains in hemato-oncological patients
Autoři
KOLÁŘ, Milan (203 Česká republika), Roman PANTŮČEK (203 Česká republika, garant), Iva VÁGNEROVÁ (203 Česká republika), Michaela KESSELOVÁ (703 Slovensko), Pavel SAUER (203 Česká republika) a Ivana MATOUŠKOVÁ (203 Česká republika)
Vydání
Olomouc, XVII. Olomoucké hematlogické dny, s. 137-137, 2003
Nakladatel
Česká hematologická společnost ČLS JEP
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
Genetika a molekulární biologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/03:00008903
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
Enterococcus faecium; vancomycin resistance
Změněno: 25. 2. 2006 15:26, prof. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.
V originále
Cíl: Cílem práce byla molekulárně-biologická analýza kmenů Enterococcus faecium VanA, izolovaných od pacientů Hemato-onkologické kliniky FNO v období 1997-2002 a formulace hypotézy o zdroji a šíření těchto bakteriálních kmenů. Materiál a metody: Z klinického materiálu pacientů, hospitalizovaných v období 1997-2002, byly standardními kultivačními metodami izolovány a identifikovány enterokoky, včetně stanovení citlivosti k antibiotikům. Ke stanovení příbuznosti kmenů byla použita makrorestrikční analýza celkové chromozomální DNA naštěpené restrikční endonukleázou SmaI. Výsledky: Celkem bylo ve sledovaném období izolováno 2647 kmenů Enterococcus sp., přičemž 121 kmenů (4,6 %) bylo identifikováno jako vankomycin-rezistentní enterokoky (VRE). Nejčastěji se jednalo o kmeny E. faecium fenotyp VanA (78 %) a E. faecalis fenotyp VanB (10 %). S nejvyšší četností výskytu byly VRE izolovány z výtěrů z rekta (55 %), močí (20 %), sput (10 %) a krve (8 %). Z prostředí, včetně stěrů z nosu, vlasů a uniforem ošetřujícího personálu, bylo izolováno 5 vankomycin-rezistentních kmenů E. faecium VanA. Bylo identifikováno 28 jedinečných restrikčních profilů, jejichž podobnost se pohybovala od 62 do 97 %. Mezi těmito profily byly dále identifikovány 4 často zastoupené klonální typy, obsahující 5 a více kmenů, s podobností DNA-profilu 90 % a vyšší. Závěr: Na základě získaných výsledků lze předpokládat endogenní i exogenní původ izolovaných kmenů E. faecium VanA. Lze potvrdit možnost jejich přežívání v prostředí nemocničního oddělení a následný přenos na hospitalizované pacienty. Současně je však nutné připustit i endogenní původ těchto kmenů a následnou selekci vlivem širokospektré antibiotické léčby.
Anglicky
Aim of the study: The aim of this work was the molecular-biology analysis of Enterococcus faecium VanA strains that were isolated from clinical material of the patients hospitalized at the Department of Hemato-Oncology (DHO) of the Teaching Hospital in Olomouc (Czech Republic) from 1997 to 2002, from the environment of this department and formulation of the hypothesis on the source and spread of the VRE. Material and methods: Enterococci were isolated and identified using conventional methods of cultivation including determination of antibiotic susceptibility. Molecular-biology analysis was performed in vancomycin-resistant E. faecium VanA strains isolated in various patients and from the environment of the DHO. A macrorestrictional analysis of the total chromosomal DNA that was broken by the restriction endonucleasis SmaI was used for the determination of the relationship of strains. This analysis was performed by pulse gel electrophoresis (CHEF, Mapper, Bio-Rad) that was followed by statistical processing of the restriction profiles by pooled analysis (Gel Compar, Applied Maths). Results: 2647 strains of Enterococcus sp. were isolated during the follow-up period totally and 121 strains of them (4.6%) were identified as VRE. Most common strains were E. faecium phenotype VanA (78%) and E. faecalis phenotype VanB (10%). Five strains of E. faecium VanA were isolated from the environment of the DHO including nasal swabs, hair and uniforms of health care providers. Twenty five to thirty three fragments sized 18 to 470 kb originate in SmaI macrorestrictional spectrum of genomic DNA of 60 E. faecium VanA strains and 28 unique restrictional profiles were identified, whose similarity varied from 62 to 97%. Four frequently presented clonal types with 5 and more strains, whose similarity of DNA-profile was > 90%, were identified among these profiles. Three from five E. faecium VanA strains isolated from the environment had a unique profile that was not similar to any of clinical isolates and two strains are identical with the strains isolated from the patients. Conclusion: Based on the obtained results, both endogenous and exogenous origins of isolated E. faecium VanA could be supposed. Possibility of survival of these strains in the hospital department environment and subsequent transmission on hospitalized patients could be confirmed. Simultaneously, endogenous origin of these strains and subsequent selection caused by wide-spectral antibiotic treatment should be admitted.
Návaznosti
| MSM 143100008, záměr |
|