Je akustická denzitometrie v diagnostice viability myokardu lepší než dobutaminová echokardiografie ?

PANOVSKÝ, Roman, Vladimír KINCL, Blanka FISCHEROVÁ, Jaroslav MELUZÍN, František ŠTĚTKA a Kristýna SOMERLÍKOVÁ. Je akustická denzitometrie v diagnostice viability myokardu lepší než dobutaminová echokardiografie ? Kardiológia - Cardiology. Bratislava: Slovenská kardiologická spoločnosť, 2004, roč. 13, S1, s. 24S-25S, 2 s. ISSN 1336-2429.

Základní údaje

Originální název

Je akustická denzitometrie v diagnostice viability myokardu lepší než dobutaminová echokardiografie ?

Název anglicky

Is acoustic densitometry better than dobutamine echocardiography in a viability assessment

Autoři

PANOVSKÝ, Roman (203 Česká republika, garant), Vladimír KINCL (203 Česká republika), Blanka FISCHEROVÁ (203 Česká republika), Jaroslav MELUZÍN (203 Česká republika), František ŠTĚTKA (203 Česká republika) a Kristýna SOMERLÍKOVÁ (203 Česká republika)

Vydání

Kardiológia - Cardiology, Bratislava, Slovenská kardiologická spoločnosť, 2004, 1336-2429

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/04:00010378

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

acoustic densitometry; viability; coronary artery disease

Štítky

acoustic densitometry, coronary artery disease, viability

---

Anotace

V originále

Cíl: Cílem studie bylo srovnání akustické denzitometrie s dobutaminovou echokardiografií v predikci obnovení systolické funkce levé komory po revaskularizaci myokardu nemocných s chronickou stabilní ischemickou chorobou srdeční. Soubor nemocných a metody: U 34 nemocných s chronickou stabilní ischemickou chorobou srdeční a známým koronarografickým nálezem byla vyšetřena viabilita celkem 354 dysfunkčních myokardiálních segmentů v povodí stenotických tepen plánovaných k revaskularizaci. Viabilita byla vyšetřována zátěžovou echokardiografií s malými dávkami dobutaminu a akustickou denzitometrií. Jako viabilní byly segmenty hodnoceny v případě zlepšení své kontraktility alespoň o jeden stupeň při infuzi dobutaminu. Při vyšetření akustickou denzitometrií byly měřeny hodnoty cyklického kolísání integrovaného zpětného rozptylu (CVIB) s hraničními hodnotami k diagnostice viability myokardu pro jednotlivé segmenty v rozsahu 4,0-4,5dB. Obnovení systolické funkce původně dysfunkčních myokardiálních segmentů bylo hodnoceno klidovou echokardiografií s odstupem 3 měsíců po revaskularizaci. Výsledky: Senzitivita akustická denzitometrie v předpovědi pooperačního funkčního zlepšení regionální systolické funkce byla 90%, zatímco senzitivita dobutaminové echokardiografie byla 83%. Specificity obou metod byly 77% a 81%. Výsledky se mezi sebou statisticky nelišily. Shoda mezi oběma metodami byla v 80% segmentů. Závěr: Akustická denzitometrie má v předpovědi funkčního zlepšení regionální systolické funkce levé komory statisticky srovnatelné výsledky s dobutaminovou echokardiografií.

Anglicky

Aim: The purpose of this study has been to compare acoustic densitometry and dobutamine echocardiography for an assessment of myocardial viability. Methods: Fifty-four patients with coronary artery disease and dysfunctional myocardial segments, who were referred for myocardial revascularization, underwent a viability assessment using acoustic densitometry. Thirty-four patients underwent also low-dose dobutamine echocardiography. Amplitude of cyclic variation of integrated backscatter (CVIB) was evaluated from each dysfunctional segment. The receiver operating characteristics curve analysis was applied to determine the optimal cut off value of CVIB for distinction between viable and nonviable dysfunctional myocardium. Results of the two techniques were compared to follow-up resting echocardiography, which was performed at a mean of 3 months after successful revascularization in order to assess the recovery of function in revascularized, initially dysfunctional segments. Echocardiography was performed in standard views using 16-segment model of the left ventricle. Viable myocardium was identified by the augmentation of systolic thickening of an abnormal segment by at least one grade during dobutamine infusion or by the value of the maximal amplitude of cyclic variation of integrated backscatter (CVIB). Results: Acoustic densitometry had the sensitivity and specificity to predict functional recovery 90% and 77%, respectively. Dobutamine echocardiography had the sensitivity and specificity to predict contractile reserve 83% and 81%, respectively. The results were statistically comparable. Concordance between these methods was 80%. Conclusion: Acoustic densitometry and dobutamine echocardiography have comparable sensitivities and specificities for the prediction of functional recovery after coronary revascularization.