Uchovávání obrazových dat

BRABEC, Kamil. Uchovávání obrazových dat. In XXVII. Dny lékařské biofyziky. Hradec Králové, 2004.

Základní údaje

• Originální název: Uchovávání obrazových dat
• Název anglicky: Archiving of image data
• Autoři: BRABEC, Kamil.
• Vydání: Hradec Králové, XXVII. Dny lékařské biofyziky, 2004.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 10201 Computer sciences, information science, bioinformatics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: XXVII. Dny lékařské biofyziky
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: image; compression methods; JPEG; GIF; TIFF; BMP; image analysis; graphic format
• Štítky: BMP, compression methods, GIF, graphic format, image, Image analysis, JPEG, TIFF

Anotace

Archivace obrazových dat v elektronické podobě má řadu výhod oproti uchovávání fyzických obrázků (klasické rentgeny, fotografie apod.). První nespornou výhodou je větší trvanlivost dat, neboť většina konvenčních materiálů, na který se takováto data pořizují, podléhá časovému stárnutí. Další výhodou je snadnější dostupnost dat pro autorizované osoby. V souvislosti s archivací obrazových dat vzniká problém, jakou formu uložení dat použít. U většiny zobrazovacích metod jsou výstupem bitmapové obrázky, které v nekomprimované podobě zabírají na paměťovém médiu relativně velký prostor. Nabízí se tedy možnost použití některých grafických formátů s kompresí. Komprese se rozlišuje ztrátová a bezztrátová. Volba komprese potom závisí na pozdějším zpracování a použití dat. Např. k provádění obrazových operací (segmentace, úprava histogramu, změna barevné škály apod.) je žádoucí použít kompresi bezztrátovou a pro prezentaci (webové stránky, elektronické publikace apod.) je již možno použít ztrátovou kompresi, kde mnohdy bývá dosaženo lepších kompresních poměrů, než u metod bezztrátových, a tudíž je také podstatně odlehčeno přenosovému kanálu. Zlepšení kompresního poměru ovšem je kompenzováno neshodou komprimovaného obrazu s originálem. JPEG formát je již dlouhou dobu úspěšně používán pro ukládání obrazových dat, které mají charakter fotografie. Právě pro takové obrázky totiž dokáže bez znatelného zhoršení kvality obrazu snížit objem dat na zlomek původní hodnoty. Tento formát používá diskrétní kosinovou transformaci. Jedná se o ztrátovou kompresní metodu, která nepotřebné informace zahazuje a tím dosahuje velmi dobrých kompresních poměrů (1:20 i více). Metoda je v základu založena na poznatku, že lidské oko je mnohem méně citlivé na malé změny barvy než malé změny jasu. Jasové změny se tedy snaží co nejlépe zachovat a malé barevné změny omezuje a zahazuje. Bitmapový grafický formát GIF byl hlavně před příchodem JPEG komprese velmi široce používaným formátem na ukládání jakýchkoliv obrázků. Dnes se používá hlavně na ukládání internetové grafiky a relativně jednoduchých, kompaktních obrázků, pro které přináší velmi dobrou bezeztrátovou kompresi. Od řady dalších bitmapových formátů se GIF liší tím, že je organizován jako proud dat. Grafické soubory ve formátu GIF jsou ale omezeny na 8-mi bitovou barevnou hloubku, naproti tomu již od počátku poskytují možnost existence několika obrázků v jediném souboru. Ve formátu GIF existuje mnoho různých kategorií datových bloků, každá kategorie obsahuje různé bloky, které popisují nějakým způsobem strukturu grafických dat. Mimo těchto kompresních metod existuje mnoho dalších velmi hojně používaných (TIFF, PNG atd.).