2003
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání znalostí z databáze klinického registru asistované reprodukce.
HUDEČEK, Robert; Pavel VENTRUBA; Martin HUSER a Jana ŠARMANOVÁZákladní údaje
Originální název
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání znalostí z databáze klinického registru asistované reprodukce.
Název česky
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání znalostí z databáze klinického registru asistované reprodukce.
Název anglicky
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání znalostí z databáze klinického registru asistované reprodukce.
Autoři
HUDEČEK, Robert; Pavel VENTRUBA; Martin HUSER a Jana ŠARMANOVÁ
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání.
Ovariální hyperstimulační syndrom - analýza Rizikových faktorů pomocí získávání.
Vydání
Reprodukční medicína, Praha, Reprodukční medicína, 2003, 1213-1318
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30214 Obstetrics and gynaecology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14330/03:00012277
Organizační jednotka
Fakulta informatiky
Klíčová slova anglicky
Ovariální hyperstimulační syndrom;Rizikové faktory;získávání znalostí z databází
Změněno: 2. 6. 2005 07:24, RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc.
V originále
Cíl práce: Předmětem prezentace je analýza neúspěšných výsledků úvodní etapy léčebného cyklu asistované reprodukce (AR) pomocí počítačového systému pro získávání znalostí z databází SHLUK. Rozbor dat klinického registru AR metodou ACETN je zaměřen na příčiny neúspěchů etapy ovariální stimulace . Materiál: Analyzovaný soubor zahrnuje 8512 léčebných cyklů AR na provedených v CAR 01 na Gynekologicko - porodnické klinice v Brně. Jsou studovány příčiny vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS 175 případů). Metodika: Metoda ACETN analyzuje samostatně případy neúspěšné proti úspěšným a hledá statisticky signifikantní rozdíly mezi vstupními atributy etapy ovariální stimulace. Diskrepance mezi vstupními parametry úspěšných a neúspěšných případů jsou statisticky testovány a automaticky jsou zobrazeny signifikantní vztahy. Výsledky: Statisticky signifikantně častější výskyt ovariálního hyperstimulačního syndromu byl zaznamenán u pacientek do 25 let a u pacientek s výskytem OHSS v předchozích cyklech AR, u pacientek s oligomenoreou a v případech imunologického faktoru neplodnosti. Vyšší výskyt OHSS je zaznamenán ve stimulačních protokolech hMG+GnRH/FSH+GnRH proti FSH-HP+GnRH /recFSH+GnRH a v léčebných cyklech s hladinou 17 estradiolu v den aplikace hCG > 10 nmol/l. Závěr: Byla prokázána použitelnost systému pro dolování znalostí z dat SHLUK pro analýzu faktorů, které ovlivňují výsledky metod asistované reprodukce. Metoda ACETN umožňuje definovat statisticky významné vztahy mezi jednotlivými atributy etapy ovariální stimulace v léčebném cyklu AR.
Anglicky
Cíl práce: Předmětem prezentace je analýza neúspěšných výsledků úvodní etapy léčebného cyklu asistované reprodukce (AR) pomocí počítačového systému pro získávání znalostí z databází SHLUK. Rozbor dat klinického registru AR metodou ACETN je zaměřen na příčiny neúspěchů etapy ovariální stimulace . Materiál: Analyzovaný soubor zahrnuje 8512 léčebných cyklů AR na provedených v CAR 01 na Gynekologicko - porodnické klinice v Brně. Jsou studovány příčiny vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS 175 případů). Metodika: Metoda ACETN analyzuje samostatně případy neúspěšné proti úspěšným a hledá statisticky signifikantní rozdíly mezi vstupními atributy etapy ovariální stimulace. Diskrepance mezi vstupními parametry úspěšných a neúspěšných případů jsou statisticky testovány a automaticky jsou zobrazeny signifikantní vztahy. Výsledky: Statisticky signifikantně častější výskyt ovariálního hyperstimulačního syndromu byl zaznamenán u pacientek do 25 let a u pacientek s výskytem OHSS v předchozích cyklech AR, u pacientek s oligomenoreou a v případech imunologického faktoru neplodnosti. Vyšší výskyt OHSS je zaznamenán ve stimulačních protokolech hMG+GnRH/FSH+GnRH proti FSH-HP+GnRH /recFSH+GnRH a v léčebných cyklech s hladinou 17 estradiolu v den aplikace hCG > 10 nmol/l. Závěr: Byla prokázána použitelnost systému pro dolování znalostí z dat SHLUK pro analýzu faktorů, které ovlivňují výsledky metod asistované reprodukce. Metoda ACETN umožňuje definovat statisticky významné vztahy mezi jednotlivými atributy etapy ovariální stimulace v léčebném cyklu AR.
Návaznosti
| NO7696, projekt VaV |
|