2004
Rizikové faktory vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v programu asistované reprodukce.
HUDEČEK, Robert; Martin HUSER; Pavel VENTRUBA a Jana ŠARMANOVÁZákladní údaje
Originální název
Rizikové faktory vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v programu asistované reprodukce.
Název česky
Rizikové faktory vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v programu asistované reprodukce.
Název anglicky
Risc factors of ovarian hyperstimulating syndrome in asisted reproduction.
Autoři
Vydání
Praktická gynekologie, Brno, Medica publishing and consulting, 2004, 1211-6645
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30214 Obstetrics and gynaecology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/04:00012282
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
rixs factors; ovarian hyperstimulating syndrom
Změněno: 1. 6. 2005 09:57, doc. MUDr. Robert Hudeček, Ph.D.
V originále
Cíl práce: Explorační počítačová analýza elektronických dat o léčebných cyklech z klinického registru AR pomocí počítačového systému pro získávání znalostí z databází SHLUK. Rozbor dat metodou analýzy četnosti neúspěchů (ACETN) je zaměřena na definování rizikových faktorů vzniku ovariálního hyperstimulačního syndromu v průběhu léčby neplodnosti technikami in virto fertilizace. Materiál: Registrováno 2 456 případů OHSS v průběhu 12 527 provedených stimulačních cyklů ( 19,7 % ) za období 1989 2003. Výskyt klinicky závažného těžkého stupně OHSS (614 případů, 4,9 %) a kritického stupně OHSS (488 případů, 3,9 %) tvoří dohromady 8,8 %. Mírný a střední stupeň OHSS se vyskytuje celkem v 10,8 % případů stimulovaných cyklů Metodika: Metoda ACETN analyzuje samostatně případy cyklů s rozvojem OHSS proti cyklům bez vzniku OHSS a hledá statisticky signifikantní rozdíly mezi vstupními atributy úvodní etapy ovariální stimulace. Diskrepance mezi vstupními parametry úspěšných a neúspěšných případů jsou statisticky testovány testem významnosti a automaticky jsou zobrazeny signifikantní vztahy a rizikové faktory vzniku OHSS. Výsledky: Statisticky signifikantně častější výskyt ovariálního hyperstimulačního syndromu byl zaznamenán u pacientek do 30 let věku a u pacientek s výskytem OHSS v předchozích cyklech AR, u pacientek s oligomenoreou a v případech imunologického a andrologického faktoru neplodnosti. Vyšší výskyt klinicky závažných forem OHSS je zaznamenán ve stimulačních protokolech s gonadotropními hormony ( hMG/FSH+GnRH-SP/LP, FSH-HP+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH/ antagonisté), jejichž celková dávka přesahuje 1125 IU a maximální hodnota sérové hladiny 17 - estradiolu je vyšší než 20 nmol/l. Závěr: Byla prokázána použitelnost systému pro dolování znalostí z dat SHLUK pro analýzu faktorů, které ovlivňují výsledky metod asistované reprodukce. Metoda ACETN umožňuje definovat statisticky významné vztahy mezi jednotlivými atributy etapy ovariální stimulace v léčebném cyklu AR a definuje rizikové faktory vzniku OHSS.
Anglicky
BACKGROUND: Aim of this study is to define the risk factors of ovarian hyperstimulation syndrome onset during assisted reproduction treatment using in vitro fertilization (IVF) technique. Exploratory computer analysis of electronically stored data about assisted reproduction treatment cycles in clinical registry with the use of data mining system SHLUK. Aquired data processing with the ACETN method (Frequency of Failure Analysis). MATERIALS: Analyzed file included data of 12 527 monitored ART cycles in Dept. of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Brno since 1989 to 2003. Cycles which leaded to development of ovarian hyperstimulation syndrom (OHSS) were analyzed (2456 cases, 19,6 % of cycles). The incidence of serious OHSS (614 cases, 4,9 %) and critical OHSS (488 cases, 3,9 %) is 8,8 % all together. The incidence of low and middle stage of OHSS has been 10,8 % from all stimulated IVF cycles. METHODS: Both the OHSS complicated cases and cases without ovarian hyperstimulation were tested by data mining ACETN method which is designed to find statistically significant differences among input attributes of ovarian stimulation phase of ART cycles. The observed differences between input attributes were statistically tested and the value of statistical significance was evaluated. RESULTS: Significantly higher incidence of a clinically important form of ovarian hyperstimulation syndrome development during the treatment course of assisted reproduction was observed among patients under 30 years old who were affected by OHSS in previous treatment cycles. We can predict a higher risk of OHSS development in patients with oligomenorrhoea and in cases of immunological and andrological sterility factor. Higher incidence of clinically significant form of OHSS is noticed with stimulation protocols with highly effective gonadotrophine hormones (hMG/FSH+GnRH-SP/LP, FSH-HP+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH-SP/LP, rFSH+GnRH/ antagonists) where the total dose of gonadotrophins is greater than 1125 IU and maximum 17-beta estradiol levels are greater than 20 nmol/l. CONCLUSIONS: We have proved the applicability of the data mining system SHLUK for the analysis of the risk factors with influence on the ART treatment results. ACETN method (Frequency of Failure Analysis) can be used to define statistically significant relations among all attributes of ovarian stimulation part of ART cycle and to define the risk factors of OHSS occurrence.
Návaznosti
| NO7696, projekt VaV |
|