Zhodnocení výsledků magnetické rezonance a artroskopie v diagnostice léze menisku

CAGAŠ, Jan, Jiří JOCHYMEK a Jarmila SKOTÁKOVÁ. Zhodnocení výsledků magnetické rezonance a artroskopie v diagnostice léze menisku. Brno: 49. Studentská vědecké konference LF MU, 2005.

Základní údaje

• Originální název: Zhodnocení výsledků magnetické rezonance a artroskopie v diagnostice léze menisku
• Název česky: Zhodnocení výsledků magnetické rezonance a artroskopie v diagnostice léze menisku
• Název anglicky: Evaluation of magnetic resonance and arthroscopy results in the diagnostics of meniscal lesion
• Autoři: CAGAŠ, Jan, Jiří JOCHYMEK a Jarmila SKOTÁKOVÁ.
• Vydání: Brno, 2005.
• Nakladatel: 49. Studentská vědecké konference LF MU

Další údaje

• Typ výsledku: Audiovizuální tvorba
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta

Anotace

Souhrn: Cíl: Stále více se v našich podmínkách využívá vyšetření magnetickou rezonancí (MR) při stanovení dg. léze menisku při ne zcela jasném klinickém nálezu. Na druhou stranu se objevují ve světové literatuře zprávy, že výtěžnost MR při stanovení dg. poranění menisku a to hlavně v dětském a adolescentním věku není tak vysoká, jak bychom u této sofistikované metody oprávněně očekávali. Cílem této studie bylo zhodnotit a srovnat nálezy MR a artroskopie (ASK) na souboru pacientů, kteří se po vyšetření MR pro podezření na poraněný meniskus podrobili následné ASK revizi, jakožto metodě s nejvyšší vypovídající hodnotou pro lézi menisku. Materiál a metody: V letech 2003 až 2004 bylo na KDCHOT FN Brno vyšetřeno současně oběma metodami 26 pacientů. U těchto pacientů byl předcházející nález MR konfrontován s nálezem na meniscích, který byl zjištěn následnou ASK revizí. Výsledky byly mj. podrobeny statistickému zpracování. Výsledky: Celková shoda MR a ASK byla pro mediální meniskus 70,6%, pro laterální meniskus 77,8% a pro oba menisky dohromady 73,1%. Statistické zhodnocení při použití chí kvadrátového testu nevykázalo statisticky významný rozdíl obou použitých diagnostických metod, ovšem z našich výsledků můžeme předpokládat, že při velkém souboru pacientů by se statisticky významný rozdíl na 5% hladině významnosti projevil. Závěr: Přestože bychom možná mohli předpokládat vyšší shodu MR v diagnostice léze menisku při tak vysoce citlivé a sofistikované metodě, můžeme v souladu s ostatními autory metodu MR doporučit jako diagnostickou metodu lézí menisků při ne zcela jasném klinickém nálezu.