2005
Dynamic electrophysiological examination in patients with lumbar spinal stenosis: is it useful in clinical practice?
ADAMOVÁ, Blanka, Stanislav VOHÁŇKA a Ladislav DUŠEKZákladní údaje
Originální název
Dynamic electrophysiological examination in patients with lumbar spinal stenosis: is it useful in clinical practice?
Název česky
Dynamické elektrofyziologické vyšetření u pacientů s lumbální spinální stenózou - je užitečné v klinické praxi?
Autoři
ADAMOVÁ, Blanka (203 Česká republika, garant), Stanislav VOHÁŇKA (203 Česká republika) a Ladislav DUŠEK (203 Česká republika)
Vydání
European Spine Journal, Berlin Heidelberg, Springer, 2005, 0940-6719
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 1.763
Kód RIV
RIV/00216224:14110/05:00014759
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000228279700009
Klíčová slova anglicky
dynamic electrophysiological examination; lumbar spinal stenosis
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 8. 1. 2007 20:52, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.
V originále
Neurogenic claudication (NC) is typical of lumbar spinal stenosis (LSS). One suspected pathophysiological mechanism underlying NC is intermittent hypoxia of cauda equina fibres resulting from venous pooling, which may lead to ischaemic nerve conduction failure and to transient clinical and electrophysiological changes after exercise. The aim of this study was to evaluate the appearance of significant transient electrophysiological abnormalities after walking exercise in patients with LSS and to establish the contribution of dynamic electrophysiological examination in the differential diagnostics of patients with LSS. The study participants were 36 consecutive patients with LSS demonstrated by computed tomography (CT). The control groups included, respectively, 28 patients with diabetes mellitus and clinically manifested polyneuropathy, and 32 healthy volunteers. The LSS patients were divided into four subgroups based on the clinical severity of the disease (with respect to the presence or absence of NC in the history and pareses on neurological examination). Soleus H-reflex, tibial F-wave and motor evoked potentials (MEPs) to abductor hallucis muscle were examined in all groups, before and after quantified walking on a treadmill. The electrophysiological parameters measured after an exercise treadmill test (ETT) in LSS patients and in both control groups were compared with the same parameters obtained before ETT. The study shows that the electrophysiological parameters reveal minimal but statistically significant changes after walk loading in patients with LSS (a prolongation of the minimal latency of the tibial F-wave and of the latency of the soleus H-reflex). The changes in these parameters were demonstrated not only in patients with NC but also in patients without NC. More pronounced changes were found in LSS patients exhibiting chronic lower extremity pareses. Conclusions: From among a large battery of electrophysiological tests, only the minimal latency of the tibial F-wave and the latency of the soleus H-reflex exhibit changes after walk loading in patients with LSS. These are minimal but statistically significant. Dynamic electrophysiological examination can illustrate the pathophysiology of NC in LSS, but from a practical point of view its contribution to the differential diagnostics of LSS or diabetic polyneuropathy is limited by an absence of established cut-off values.
Česky
Neurogenní klaudikace (NK) jsou typickým příznakem lumbální spinální stenózy (LSS). Jedním z pravděpodobných patofyziologických mechanismů vzniku NK je intermitentní hypoxie vláken kaudy equiny jako důsledek venózního městnání, které může vyústit v ischemický převodní blok nerových vláken a přechodné klinické a elektrofyziologické změny po fyzické zátěži. Cílem studie bylo zhodnotit objevení signifikantních elektrofyziologických abnormalit po zátěži chůzí u pacientů s LSS a stanovit přínos dynamického elektrofyziologického vyšetření v diferenciální diagnostice pacientů s LSS. Do studie bylo zařazeno 36 pacientů s LSS diagnostikovanou pomocí CT. Kontrolní skupinu tvořilo 28 pacientů s diabetes mellitus a 32 zdravých dobrovolníků. Pacienti s LSS byli rozděleni do 4 podskupin podle tíže klinického postižení (s ohledem na přítomnost či chybění NK a paréz). U všech skupiny bylo provedeno vyšetření H-reflexu z m.soleus, F vlny z n.tibialis a motorické evokované potenciály (MEP) k m.abductor hallucis, a to před a po zátěži kvantifikovanou chůzí na testovacím chodníku. Elektrofyziologické parametry měřené po zátěži kvantifikovanou chůzi u pacientů s LSS a u obou kontrolních skupin byly porovnány s hodnotami zjištěnými před zátěží. Studie ukázala, že elektrofyziologické parametry vykázaly minimální, avšak statisticky signifikantní změny po zátěži u pacientů s LSS (prodloužení minimální latence F vlny a latence H-reflexu). Změny v uvedených parametrech byly nalezeny u pacientů s NK i bez NK. Změny byly výraznější u pacientů s parézami. Závěr: Z široké baterie elektrofyziologických testů pouze minimální latence F-vlny n.tibialis a latence H-reflexu z m.soleus vykázaly signifikantní změny po zátěži chůzí u pacientů s LSS. Tyto změny byly minimální, avšak signifikantní. Dynamické elektrofyziologické vyšetření může prokázat patofyziologii NK u LSS, ale z hlediska praktické diferenciální diagnostiky LSS oproti diabetické polyneuropatii má omezenou hodnotu pro nemožnost spolehlivě diferencovat obě jednotky.
Návaznosti
| MSM0021622404, záměr |
|