J 2006

Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie

CHALUPA, Aleš

Základní údaje

Originální název

Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie

Název anglicky

Venenum or venenum? Tacitus, Magic, and Don Quijote´s Windmills

Autoři

Vydání

Religio. Revue pro religionistiku, 2006, 1210-3640

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/06:00017037

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

Graeco-Roman Magic - Methodology

Štítky

Změněno: 15. 6. 2007 15:45, doc. Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Hlavním cílem této studie je ověřit užitečnost a použitelnost těchto dat pro další utváření a definování kategorie magie. Vybraný modelový příklad, Tacitovy Annales 2.69, líčící okolnosti smrti Germanica, adoptivního syna císaře Tiberia, v syrské Antiochii, představuje pro tyto snahy závažný problém. Emický přístup, usilující o chápání magie způsobem nejvlastnějším studova-né kultuře, je v tomto případě v interpretaci celé události zavádějící a zcela nepraktický, neboť pro dvě možné činnosti rozdílné povahy – magický útok a travičství – užívá stejného výrazu: venenum. Autor tohoto příspěvku nepopírá užitečnost některých poznatků, které lze získat vyhodnocením emických dat, zastává však názor, že tato data sama o sobě neposkytnou dostatek relevantních a použitelných informací ke konstituování vědecké kategorie magie, protože ta již musí předcházet jakékoli jejich extrakci.

Anglicky

The main objective of this study is to test the practical applicability of this set of data in the process of further defining of magic. The chosen test case, a passage of Tacitus (Annales 2.69) describing the circumstances of the death of Germanicus, adoptive son of the emperor Tiberius and the heir apparent, during his visit of Antioch, is considered to be a serious obsta-cle to these attempts. The emic approach aspiring to conceive magic in terms of the studied culture is for the interpretation of this incident utterly unpractical, since Tacitus uses for two different activities (a magical attack and an act of poisoning) only one word: venenum. Author of this study does not deny the usefulness of knowledge, which can be extracted from emic data. Nevertheless, he maintains that this knowledge by itself is completely unsuit-able to produce the solid base for constructing a scientific category of magic, because its exis-tence is a necessary precondition of any extraction of this sort.