2006
Biological Flora of Central Europe: Viola elatior, V. pumila and V. stagnina
ECKSTEIN, R. Lutz, Norbert HÖLZEL a Jiří DANIHELKAZákladní údaje
Originální název
Biological Flora of Central Europe: Viola elatior, V. pumila and V. stagnina
Název česky
Biologická flóra střední Evropy: Viola elatior, V. pumila a V. stagnina
Autoři
ECKSTEIN, R. Lutz (276 Německo), Norbert HÖLZEL (276 Německo) a Jiří DANIHELKA (203 Česká republika, garant)
Vydání
Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics, Zürich, Urban & Fischer, 2006, 1433-8319
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Švýcarsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 2.905
Kód RIV
RIV/00216224:14310/06:00017137
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000241499200004
Klíčová slova anglicky
Ecology; Morava-Dyje floodplain; Plant traits; Species biology; Upper Rhine; Viola persicifolia
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 12. 2006 13:30, Ing. Jiří Danihelka, Ph.D.
V originále
Viola elatior, V. pumila and V. stagnina (syn. V. persicifolia) are very rare in central and western Europe and redlisted in many central European countries. To improve their conservation and to base management efforts on sound scientific knowledge, we here review the available information on their biology. A comparative approach is adopted to identify similarities and differences between the species. Special emphasis will be on taxonomy, community ecology and population biology. All three species belong to the section Viola, subsection Rostratae. Since they are morphologically rather similar and have often been misidentified, we supply the most important characters for separating the three taxa. The species share a continental distribution with a centre of occurrence in the temperate zone of eastern Europe and western Siberia, and reach their western range margin in central and western Europe. They have become rare and endangered through melioration and fragmentation of their habitats. All three species are iteroparous hemicryptophytes with a complex life cycle, a mixed mating system with chasmogamous and cleistogamous flowers, and a persistent seed bank. Viola pumila and V. stagnina occur in floodplain meadows and wet grasslands, whereas V. elatior is a typical species of alluvial woodland fringes and other ecotonal habitats bordering floodplain meadows. Viola elatior and V. pumila are confined to calcareous or at least base-rich substrates, whereas V. stagnina may also occur on strongly acidic soils. The violets are able to occupy a broad range of site conditions in terms of soil nutrient status and productivity. However, on fertile sites the species depend on regular disturbances that weaken competitors and enhance the germination of dormant seeds. Current information about mycorrhizal colonisation, biochemical and physiological data, and herbivores and pathogens is scarce or lacking, probably due to the rarity of the three species in central Europe.
Česky
Viola elatior, V. pumila a V. stagnina jsou ve střední Evropě velmi vzácné a v mnoha středoevropských zemích se nacházejí na červených seznamech. Abychom podpořili jejich ochranu, podáváme zde review dostupných informací o jejich biologii. Využíváme srovnávacího přístup, který umožňuje ukázat shody i rozdíly mezi těmito druhy. Důraz klademe na taxonomii, ekologii společenstev a populační biologii. Všechny tři druhy patří do Viola sect. Viola, V. subsect. Rostratae. Jsou velmi podobné a často byly navzájem zaměňovány, a proto uvádíme nejdůležitější morfologické rozdíly, které umožňují jejich rozlišení. Všechny tři druhy mají kontinentální areály převážně v temperátní zóně východní Evropy a západní Sibiře; západní hranice rozšíření dosahují ve střední a západní Evropě. Postupně se staly vzácnými a ohroženými v důsledku odvodnění a fragmentace biotopů, na něž jsou vázány. Všechny tři druhy jsou iteroparické hemikryptofyty se složitým životním cyklem, smíšenými rozmnožovacími systémemy, které zahrnují chasmogamické a kleistogamické květy a dlouhodobou semenou banku. Viola pumila a V. stagnina se vyskytují na zaplavovaných a vlhkých loukách, zatímco V. elatior je typický druh lemů lužních lesů a jiných biotopů ekotonální povahy sousedících se zaplavovanými loukami. Viola elatior and V. pumila dávají přednost bázemi bohatým substrátům, zatímco V. stagnina se může vykytovat i na silně kyselých půdách.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|