Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě

MAREČEK, Zdeněk. Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě. Rozrazil. Brno: Větrné mlýny, 2006, roč. 2006, č. 07, s. 115-117. ISSN 1801-4755.

Základní údaje

• Originální název: Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě
• Název česky: Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě
• Název anglicky: Heimatfeindlich - angeheimelt. On the relationship of authors writing in German to Moravia.
• Autoři: MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant).
• Vydání: Rozrazil, Brno, Větrné mlýny, 2006, 1801-4755.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/06:00017266
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Češi a Němci; nacionalismus; Židé na Moravě; moravská identita
• Klíčová slova anglicky: Czech and Germans; nationalism; Jews in Moravia; Moravian identity
• Štítky: Czech and Germans, Jews in Moravia, Moravian identity, Nationalism

Anotace

Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.

Anotace česky

Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.

Anotace anglicky

The relationship of Moravian authors writing in German to Moravia at the end of 19C and in the first half of 20C was ambiguous at best. This paper illustrates this ambiguity on the example of the German-speaking inhabitant of Brno sketched out in the fragment of Nationen-Kapitel of Der Mann ohne Eingenschaften by Robert Musil. He defends his city when it's denigrated by others, in an indirect expression of affection, but rejects praise by foreigners as well. Paradoxical seem also statements of Huga Sonneschein-Sonka, a Jewish anarchist and Trotskyite writer from the small South-Moravian town of Kyjov, "my homeland is Maehrische Slovakei and Israel". Although few generalizations are flawless, Moravian identity is the stronger, the more generous the writers were in their acknowledgement of the prevalence of the Czech element in Moravia.