2006
Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků
BRABEC, Karel, Petr MARVAN, Petr PAŘIL, Libuše OPATŘILOVÁ, Blažena BRABCOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků
Název česky
Analýza reakce makrozoobentosu a fytobentosu na různé typy a intenzitu poškození ekosystému malých toků
Název anglicky
Response of macroinvertebrates and phytobenthos to different types and intensity of degradation in small streams
Autoři
BRABEC, Karel (203 Česká republika, garant, domácí), Petr MARVAN (203 Česká republika), Petr PAŘIL (203 Česká republika, domácí), Libuše OPATŘILOVÁ (203 Česká republika, domácí), Blažena BRABCOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Ondřej HÁJEK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
2006. vyd. Praha, Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a SLS, od s. 84-85, 2 s. 2006
Nakladatel
Česká limnologická společnost
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14310/06:00017399
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
80-239-7257-X
Klíčová slova anglicky
macroinvertebrates; phytobenthos; stream; organic pollution; eutrophication; morphological degradation; STAR
Štítky
Změněno: 17. 7. 2017 14:36, Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
V originále
Metody nově zaváděné do programů monitoringu ekologického stavu tekoucích vod využívají vzájemně se doplňujících indikačních vlastností více biologických složek. Indikační potenciál makrozoobentosu a fytobentosu v podmínkách malých toků ovlivněných organickým znečištěním a hydromorfologickou degradací byl studován v rámci projektu STAR (www.eu-star.at). Analýzy byly založeny na datech z 24 lokalit představujících gradienty intenzity působení jednotlivých typů degradace (14 lokalit pro organické znečištění a 10 lokalit pro morfologickou degradaci). Typy studovaných toků byly vymezeny nadmořskými výškami 244-485 m n.m. a plochou povodí 16-51 km2. Typ C05 vymezený pro studium vlivu morfologické degradace byl navíc vymezen také na základě geologie povodí. Makrozoobentos byl vyhodnocen na základě vzorků odebraných metodou AQEM, protože pro tyto vzorky byl v době přípravy příspěvku k dispozici systém hodnocení ekologického stavu. Cílem studie bylo rozložit studované typy stresorů na elementární parametry prostředí (abiotické indikátory degradace) a vyhodnotit biologickou odezvu na gradient intenzity působení takového stresu. Reakce makrozoobentosu a fytobentosu byla hodnocena na úrovni taxonomické struktury společenstev a jejich souhrnných charakteristik (autekologické preference, sensitivita, diverzita). Analýzy vycházely z předpokladu, že v datovém souboru poměrně úzce vymezeného typu toku (rozmezí velikosti povodí, nadmořské výšky a geografické vymezení) bude dominujícím faktorem míra antropogenní degradace. Pro komplex organického znečištění byly testovány koncentrace živin, BSK5, podíl orné půdy v nivě a v povodí. Hydromorfologická degradace byla hodnocena pomocí metodiky River Habitat Survey jejiž výstupem jsou celkové indexy kvality habitatů a míry hydromorfologické degradace koryta (charakteristiky koryta, morfologie břehů, pobřežních porostů nebo krytu říční nivy. Taxonomická struktura společenstev na nejpodrobnější dosažené determinační úrovni (převážně druhová, popř. rodová úroveň) byla hodnocena na základě Bray-Curtisova indexu podobnosti vzorků, které byly umístěny v ordinačním prostoru pomocí mnohorozměrného škálování (multidimensional scaling). V případě, že tato analýza byla provedena odděleně pro oba dílčí soubory dat (organický a morfologický) představovala první osa škálování jednorozměrnou veličinu odpovídající biologické odezvě společenstva na intenzitu dominantního stresoru. Jedním z cílů výzkumu bylo najít charakteristiky společenstva (metriky), které by bylo možné uspořádat do multimetrického systému hodnocení. Pro fytobentos bylo testováno několik indexů založených na citlivosti vůči trofii vody. Mnohé z nich mají značný potenciál pro zařazení do systému hodnocení indikujícího organické znečištění/eutrofizaci/změny krajinného pokryvu v nivě i v povodí. Ve studii bylo prokázáno, že makrozoobentos i fytobentos reagují na intenzitu organického znečištění i morfologické degradace na úrovni taxonomického složení společenstva i souhrnných metrik (indexů). Indikace morfologické degradace je méně výrazná než organického znečištění, proto při společném působení obou stresů může docházet k překrytí odezvy společenstva na morfologické změny toku. To platí zejména pro fytobentos jehož rozdíl mezi citlivostí vůči oběma stresorům je výraznější než u makrozoobentosu. Výsledkem studie jsou obecné poznatky o metodách vývoje a kalibrace indikačních systémů a konkrétní nastavení takového systému pro zvolený typ toků a studované typy degradace. Studie vznikla za podpory mezinárodního projektu STAR (EVK1-CT-2001-00089).
Anglicky
Methods implemented presently in monitoring programmes for assessment of ecological status of running waters using complementary indicators from more biological components. Indicative potential of macroinvertebrates and phytobentos in conditions of small water courses impacted by organic pollution and morphological degradation was studied in STAR project (www.eu-star.at).
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|