Geomorfologický vývoj jihomoravských niv

KOLEJKA, Jaromír. Geomorfologický vývoj jihomoravských niv. 1. vyd. Břeclav: Moraviapress, 2004, s. 21-28. ISBN 80-86181-68-5.

Základní údaje

• Originální název: Geomorfologický vývoj jihomoravských niv
• Název česky: Geomorfologický vývoj jihomoravských niv
• Název anglicky: Geomorphological development of Southern-Moravian alluvial plains
• Autoři: KOLEJKA, Jaromír.
• Vydání: 1. vyd. Břeclav, od s. 21-28, 8 s. 2004.
• Nakladatel: Moraviapress

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 10511 Environmental sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• ISBN: 80-86181-68-5
• Klíčová slova anglicky: alluvial plains – Vienna Basin – Pleistocene – Holocene – Morava River – Dyje River
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Vývoj zájmové oblasti niv na řece Dyji pod Novými Mlýny a v Pomoraví pod Hodonínem je do dnešní podoby začal koncem staršího kvartéru. Do poklesové oblasti dnešního Dolnomoravského úvalu - neogenní sedimentární pánve - vstupovaly dva hlavní toky: Pra-Dyje s přítokem Moravou od SZ z prostoru Vyškovské brány a Pra-Dřevnice z horských masívů Moravsko-slovenských Karpat od SV. Raně pleistocénní hrubě opracované štěrky až písky nejprve vyplnily dno sedimentární pánve (mocnost kvartérní výplně až 55 m), později vytvořily plošně rozsáhlé pokryvy v tehdejším údolním dně. Zatímco Pra-Dyje přinášela pestrou směs valounů pocházejících z hornin Českého masívu, nejstarší pleistocénní sedimenty dnešního Pomoraví pocházejí výhradně z karpatských flyšových hornin. Teprve ve středním pleistocénu - v glaciálu riss cca 250 000 let BP - dochází k otevření Napajedelské brány a Nová-Morava začíná přinášet od S do úvalu, resp. údolí Pra-Dřevnice sedimenty tvořené mj. jesenickými horninami. Chladná období byla periodami střídání ukládání následovanými erozním odnosem. Období poledové, tedy holocén je tak obdobím relativního sedimentačního klidu, kdy dochází k postupnému ukládání typických sedimentů v období od cca 3500 BP. V průběhu věků se v údolí Dyje pod Dolními Věstonicemi uložilo až 6-8 m mocné souvrství "povodňových hlín", v dolním Pomoraví až 8-10 m. Místy nad "povodňové hlíny" ostrůvkovitě vyčnívají tzv. "hrúdy" tvořené vátými písky.

Anotace anglicky

The development of alluvial plains on the Dyje River below Nové Mlýny Reservoirs and the plain of Morava River below Hodonín started in Low Pleistocene. Two main tributaries entered Dolnomoravský úval Lowland – part of Neogene sedimentary Vienna Basin: Ancient-Dyje River with its tributary Morava coming form NW from the Vyškov Gate and Ancient-Dřevnice from Moravian-Slovakian Carpathians from NE. Coarse Lower Pleistocene gravels and sands filled up the basin bottom up to the thickness of 55 m. The Ancient-Dyje River transported cobblestones made by crystalline rocks of Bohemian Massiff while the Ancient-Dřevnice River transported flysh rock gravel only. The Gate of Napajedla across Western Carpathians was opened in Middle Pleistocene in Riss Ice Age 250 000 BP and New-Morava River started to bring rocks from Jeseniky Mts. into the Dolnomoravský úval Lowland. Cold periods are typical with changing processes of erosion and sedimentation. Holocene is a period of relative stable sedimentation quietude. Typical sandy-loamy deposits started to be accumulated since app. 3500 BP. The thickness of such deposits is about 6-8 m close to Dolní Věstonice and app. 8-10 m in the Lower Morava River valley. Residuals of wind blown sands form local elevations in alluvium called „hroud“ (pl. „hroudi“).