Trends in respiratory morbidity of children in relation to their passive smoking exposure

KUKLA, Lubomír, Drahoslava HRUBÁ a Mojmír TYRLÍK. Trends in respiratory morbidity of children in relation to their passive smoking exposure. Central European Journal of Public Health. 2006, roč. 14, č. 4, s. 180-185. ISSN 1210-7778.

Základní údaje

• Originální název: Trends in respiratory morbidity of children in relation to their passive smoking exposure
• Název česky: Vývoj respirační morbidity dětí ve vztahu k jejich expozici pasivnímu kouření
• Autoři: KUKLA, Lubomír (203 Česká republika, garant), Drahoslava HRUBÁ (203 Česká republika) a Mojmír TYRLÍK (203 Česká republika).
• Vydání: Central European Journal of Public Health, 2006, 1210-7778.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30209 Paediatrics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/06:00018925
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: passive smoking; children; respiratory morbidity; trends
• Štítky: children, passive smoking, respiratory morbidity, trends

Anotace

Exposure of children to passive smoking is significantly associated with respiratory morbidity. Youngest children between 0 – 2 years are harmed in the most significant way, while, together with the growing age a decrease is observed of prevalence of respiratory diseases and influence of passive smoking. During repeated investigations of children from ELSPAC study it was assessed, whether and how in the period from the birth to five years of age varied the rate of children exposed to environment filled with smoke and what were the differences in the frequency of diseases among the groups of children with different exposure level. Some selected characteristics of health were chosen from documentation provided in 6th, 18th month and 5 years of children s age and processed in four children groups that differ in smoking behaviour of their mothers. The differences were statistically assessed in SPSS programme. In all compared age categories were children of smoking mothers more often exposed to stay in environment filled with smoke: children of middle and heavy smokers more, children of light smokers less. In all groups of smoking mothers, children were more often protected from exposition to passive smoking in the age of six months than after they reached 18 months and 5 years of age: differences were mostly statistically significant on the level of 1% of significance. Attending the kindergarten presents significant protecting factor for five years old children: they are more exposed during weekends than on week days (p<0,001, resp. p<0,01). Both respiratory symptomatology and morbidity were highly significantly increased in previous life periods of those children, whose mothers smoked. At the age of five, life in smoking household causes not only more frequent incidence of asthmatic symptomatology: wheezing and apnoe, and more higher prevalence of allergies to home and pollen dust with breathlessness and wheezing as well (p < 0,05). ELSPAC study ascertained significant influence of maternal smoking on children s health on relation to passive smoking. Consequences of exposure clinically manifest themselves especially in increased incidence of respiratory and allergic morbidity.

Anotace česky

Expozice dětí pasivnímu kouření má prokazatelně významné asociace k respirační morbiditě. Nejvýrazněji bývají v tomto ohledu poškozeny nejmladší děti ve věku 0 až 2 roky, zatímco s věkem dítěte bývá pozorován pokles prevalence respiračních onemocnění a snížení vlivu pasivního kouření. Při opakovaném vyšetření dětí studie ELSPAC bylo hodnoceno, zda a jakým způsobem se změnil v období po narození do věku 5 let podíl dětí exponovaných zakouřenému prostředí a zda a jaké byly rozdíly ve frekvenci nemocí ve skupinách dětí s různou expozicí. Některé vybrané znaky zdraví byly obdobným způsobem vybrány z dokumentace pořízené v 6 a v 18 měsících a 5. roce věku dětí a zpracovány pro 4 skupiny dětí lišící se kuřáckým chováním jejich matek. Statisticky byly rozdíly hodnoceny v programu SPSS. Ve všech porovnávaných věkových kategoriích byly děti kouřících matek častěji exponovány pobytu v zakouřeném prostředí, děti středně silných a silných kuřaček více než děti slabých kuřaček. Ve věku 6 měsíců byly děti o něco častěji chráněny před expozicí pasivnímu kouření než v době, kdy dosáhly věku 18 měsíců a 5 let, a to ve všech skupinách kouřících matek: rozdíly byly většinou statisticky významné na 1% hladině významnosti. Docházka většiny pětiletých dětí do mateřské školy představuje významný ochranný faktor: děti o víkendech exponovány více než ve všední dny (p<0,001, resp. p<0,01). Respirační symptomatologie a morbidita byla vysoce signifikantně zvýšena v dřívějších obdobích života těch dětí, jejichž matky kouřily. Ve věku 5 let ovlivňuje kuřácké prostředí domovů pouze četnější výskyt astmatické symptomatologie: (sípavý dech, zástavy dechu) a častější alergie na domácí prach a pyly s projevy dušnosti a sípání (p < 0,05). Studie ELSPAC prokázala významný vliv kouření matek na expozici dětí pasivnímu kouření. Následky expozice se klinicky manifestují zejména ve zvýšené respirační a alergické morbiditě.

Návaznosti

• NR8380, projekt VaV: Název: Dítě na prahu dospělosti. Populační studie biologických a psychosociálních faktorů růstu a vývoje 15letých dětí.

Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Dítě na prahu dospělosti. Populační studie biologických a psychosociálních faktorů růstu a vývoje 15letých dětí