Město zbožné a město bezbožné

VIDO, Roman. Město zbožné a město bezbožné. Sociální studia. Brno: Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, roč. 2006, č. 2, s. 65-83. ISSN 1214-813X.

Základní údaje

Originální název

Město zbožné a město bezbožné

Název anglicky

Religious city, irreligious city

Autoři

VIDO, Roman

Vydání

Sociální studia, Brno, Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, 1214-813X

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50000 5. Social Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14230/07:00041338

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova anglicky

religion secularization city urbanization societalization social stratification rationalization

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Tradiční teorie sekularizace vnímaly urbanizaci jakožto jeden z procesů, které se pod hlavičkou modernizačního komplexu podílejí na rozkladu světa tradičního náboženství. Město v nich ztělesňuje symbol sekulární modernity. Město představuje odkouzlený prostor, prostor charakterizovaný instrumentální racionalitou a pluralismem perspektiv. Pohlédneme-li ovšem na město očima Maxe Webera, uvidíme daleko barvitější obrázek. Weber ve své Sociologii náboženství upozorňuje, že křesťanství coby dominantní náboženství západního světa se zrodilo právě v městském prostředí helénistického světa. Město se zde jeví jako zdroj náboženských inovací. Jaký je tedy vztah mezi náboženstvím a městem? Cílem zamýšlené eseje je načrtnout některé dimenze této problematiky a všimnout si mnohovrstevnatosti a víceznačnosti působení městského prostředí na náboženský život jedince i společnosti v éře moderní i premoderní.

Anglicky

Traditional secularization theories saw urbanization as one of the processes that under the heading of modernization participate in a destruction of the world of traditional religion. A city there represents the symbol of secular modernity. It symbolizes a disenchanted space, the space characterized by instrumental rationality and pluralism of perspectives. However, if we look at the city with Max Weber, we can see a more colourful picture. In his Sociology of Religion Weber writes that Christianity as a dominant religion of the Western world originated precisely in urban environment in the midst of Hellenistic world. Here, the city plays a role of a source of religious innovation. What is the relationship between religion and the city then? The aim of this paper is to sketch some aspects of this problem and to focus on multi-layer nature and ambiguity of the influence of the urban environment on the religious life of individual as well as society in the pre-modern and modern eras.