Město zbožné a město bezbožné

VIDO, Roman. Město zbožné a město bezbožné. Sociální studia. Brno: Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, roč. 2006, č. 2, s. 65-83. ISSN 1214-813X.

Základní údaje

• Originální název: Město zbožné a město bezbožné
• Název anglicky: Religious city, irreligious city
• Autoři: VIDO, Roman (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Sociální studia, Brno, Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, 1214-813X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/07:00041338
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova anglicky: religion secularization city urbanization societalization social stratification rationalization
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tradiční teorie sekularizace vnímaly urbanizaci jakožto jeden z procesů, které se pod hlavičkou modernizačního komplexu podílejí na rozkladu světa tradičního náboženství. Město v nich ztělesňuje symbol sekulární modernity. Město představuje odkouzlený prostor, prostor charakterizovaný instrumentální racionalitou a pluralismem perspektiv. Pohlédneme-li ovšem na město očima Maxe Webera, uvidíme daleko barvitější obrázek. Weber ve své Sociologii náboženství upozorňuje, že křesťanství coby dominantní náboženství západního světa se zrodilo právě v městském prostředí helénistického světa. Město se zde jeví jako zdroj náboženských inovací. Jaký je tedy vztah mezi náboženstvím a městem? Cílem zamýšlené eseje je načrtnout některé dimenze této problematiky a všimnout si mnohovrstevnatosti a víceznačnosti působení městského prostředí na náboženský život jedince i společnosti v éře moderní i premoderní.

Anotace anglicky

Traditional secularization theories saw urbanization as one of the processes that under the heading of modernization participate in a destruction of the world of traditional religion. A city there represents the symbol of secular modernity. It symbolizes a disenchanted space, the space characterized by instrumental rationality and pluralism of perspectives. However, if we look at the city with Max Weber, we can see a more colourful picture. In his Sociology of Religion Weber writes that Christianity as a dominant religion of the Western world originated precisely in urban environment in the midst of Hellenistic world. Here, the city plays a role of a source of religious innovation. What is the relationship between religion and the city then? The aim of this paper is to sketch some aspects of this problem and to focus on multi-layer nature and ambiguity of the influence of the urban environment on the religious life of individual as well as society in the pre-modern and modern eras.